|
TROLLECH LYRICS
"Synove Lesu" (2002)
1. V øí�i Trollech
2. Øeka smete co jí patøí
3. Scel lem duib
4. Pod hradem Radyní
5. Èerný les - Èerný kov
6. Poustevník
7. Cesta bahnitá vede kroky mé
8. Skøet Duchmaus ze Støíbra
9. Oheò jara
1. V øí�i Trollech
Potápím mysl do øí�e Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni �ivota slavím temný úsvit
Stromù píseò zní v husté mlze
Skalní vítr du�í pøírody
Zvìtralých kamenù království
Pramen �ivota mezi paøezy
Lesní studánka vìèné bohatství
Ve spleti køovin vidím bohy døevìné
Otvírám oèi do zemì prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají
V údolí je zima dole v ba�inách
Tam zarostlá je cesta v hustých køovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se hou�tinou cítím lesa dech
Vìèný lesní svìte!
V tobì jsem spatøil boha!
Ve stromech ve vodì
V zemi je tvá síla
Ka�dý strom je mým bratrem
Ka�dý tvor mým pøítelem
V listí spadlém lo�e mé
Mezi kmeny bohové
Jako koøen borovice v zemi se dr�í
Tak pevnì splývám já sám s ní
Není vìt�í upøímnosti ne�li v nitru stromù
�ádný sen se nerozplyne je-li skuteèný
Koøen je pevný dr�í se zemì
Jako mé pouto k øí�i Trollech
Otevøenou myslí plují lidé i skøítci
Patøíme lesùm a v�em jejich dnùm
2. Øeka smete co jí patøí
Za jarní doby snìhy tají
Masy vody øeku plní
Bouøí se �ivel pøírodní
Hladina stoupá vý� a vý�
Zchátralá stavba poblí� bøehu
Dlouho si øíkám: "není to pravé"
Kamenná kaple s Pannou Marií
Modlí se pod ní jen bláznivé paní
Tolik stoupá voda, a� do kaple vtéká
Pohled staré sochy stejnì bezduchý
Pøíroda se zlobí, láme se køí�
Propadlou kapli voda odná�í
Blázni truchlí, strach mají z øeky
V�ak pøírodní síla pravým je bohem
Krev na�ich pøedkù a otevøené oèi
Køes�anství pryè, jaro pøichází
3. Scel lem duib
Sly� mou píseò -
v lesní tíseò,
zimou snì�í,
léto bì�í.
Vìtry zvoní,
dny se kloní,
Slunce klesá,
pøíboj plesá.
Vøesy rudé,
rovno v ml�né
s tklivou písní
divých husí.
V zimních nocích,
køídlech ptaèích,
chladná tíseò -
moje píseò.
4. Pod hradem Radyní
Toulám se v lesích
Pod hradem Radyní
Tající sníh vidím
Vsakuje se do zemì
Vìèná zeleò smrkù
Tmavne v �edi soumraku
Mé kroky vedou do kopce
Po spleti starých koøenù
Cítím blízkost skøítkù
Jsem tady pro nì
Oni ví co potøebuji
Kdy� schvátí mì zlá nemoc
U� jsem blízko cíli
Radynì na obzoru
Nic mi v lese nechybí
Za noci u hradu
De�tìm skrápìn po cestì
Temným lesem procházím
Nasáklá zemì vodou
Vane vlahý vítr
5. Èerný les - Èerný kov
Stojím u jezera na bøehu mezi vrbami
Sleduji labutì, tesknì táhnou oblohou
Mraky visí nehybnì
Den bez slunce konèí
Pokraèuji v pochodu
Vidím obrys lesa
Na krajích je�tì le�í sníh, taje do rozorané pùdy
Les majestátnì temný pohlcen hlubinou èernou
Prodírám se køovinami pùvodního pralesa
Duby mechem porostlé, vrány brázdí nebesa
Voda hasí oheò, ale nezhasí
Oheò pálí døevo, ale nespálí
Døevo roste z vody a� nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby
Cesta èerným lesem zemí, vodou za bouøe
Stoupám vý� na skálu, na horu z buli�níku
Trpaslièí stezkou, mechem, hlínou, v mlze
Kroky listím vést de�tìm ka�dou nocí
Barvy zemì potemìlé do propasti splývají
Trpaslíci do své sluje pod skalní pøíkrov spìchají
Dr�ím v du�i koøen pod erbem s velkým T
V øí�i temných skøítkù, v hlubokých hvozdech
Voda hasí oheò, ale nezhasí
Oheò pálí døevo, ale nespálí
Døevo roste z vody a� nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby
Staré pevné zákony - pùvodní duch pøírody
Bez �píny kristovy navracíme na zemi
Navr�ené valy kamenù
Pomník stateèných lovcù
Lidé se vrací do lesù
Kamenných vesnic a kopcù
Na skalách pod Radyní cítím obrovskou sílu
Spojení lesa a èerného kovu
6. Poustevník
Rubá� mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokraèuje jeho cesta
Les sva�uje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýø
Pomalu kráèím opadanou alejí
Zbídaèený, opu�tìný rytíø
Jeho knihy jsou kùra starých stromù
Dennì obchází kolem nastra�ených pastí
Mnohokrát je jeho bledá ple�
Zbarvena rudou krví
Ale skryta pod chomáèi vlasù a vousù - poustevník
Tlusté stromy, podmáèené koøeny
Mezi køovinami vidím chatrè
Prolámaná okna, komín zboøený
Pøesto obydlená poustevníkem
Mlèky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vùbec nic nevnímá
Pustý, jak vìtrem o�lehaný sráz
Náhle v�ak Krista proklíná:
"Ta bestie u� zcela strhla lid
Odvráceni od pøírody, odvrhli vláènost
U� nav�dy ztratili cit
�um stromù, de�tì, vnímat pøírodu"
Popadne náhle kus masa
Su�ené maso lesní zvìøe trhá zubama
Zahalen do pøírodních cárù
Vdechuje vítr, rubá� mrazu
7. Cesta bahnitá vede kroky mé
Pr�í a bahnitá cesta vede kroky mé
Do vysokých skal, tam ku starým dolùm
Kráèím pozdravit nejstar�í z rodù
Tam planou ohnì v hlubokých �tolách
Má du�e zahalena jest dýmem zapomìní
S posvátnou úctou vcházím do síní pod zemí
Pr�í a bahnitá cesta vede kroky mé
Do ml�ných kopcù mezi stromy prastaré
Na kmenech znamení velké lesní øí�e
Zelené království kapradí a mechu
Má du�e zahalena jest dýmem zapomìní
S posvátnou úctou vcházím do øí�e lesní
Pr�í a bahnitá cesta vede kroky mé
K øeèi�tím velkých øek, potokùm i pramenùm
Závoje vodních víl tancují na vlnách
Modré jezero skrývá jejich tajemství
Má du�e zahalena jest dýmem zapomìní
S posvátnou úctou vcházím do svìta vodních víl
8. Skøet Duchmaus ze Støíbra
V podzemí v kopcích zarostlých
Kamenné poklady patøí zemi
Skøet Duchmaus støe�il hory bohatství
Lidé kopou do skály, kámen chtìjí
Skøet Duchmaus ze Støíbra
Schovával horníkùm náøadí
Skøet Duchmaus ze Støíbra
Zjeví se v dolu a zmizí
Skøet Duchmaus ze Støíbra
Království zemì støe�í
Skøet Duchmaus ze Støíbra
Sídlo má v provlhlém podzemí
On je rozhoøèen, v�ak svoluje
Horníci jdou do hlubin hory
Doufá skøet, �e se èasem nasytí a odejdou
Jinak je bude muset na vìky stra�it
Lidé chtìjí víc a víc to, co jim nepatøí
Mìsto Støíbro se rozrùstá, hradby se zpevòují
Postava nízká v dolu se zjevuje
Horníci ka�dého dne spatøují jeho stín
9. Oheò jara
Slunce spí za obzorem
Noèní vítr �evelí v korunách
Stromy sní, zem pokrytá mrazem
Jasná noc, kopce jak ve snách
Oheò ti�e praská do noci jasné
Noèní chlad proniká do noci jasné
Zmrzlý mìsíc krajinì vládne
Jinovatka na keøích, chladný vítr hor
Povstaò ohni a rozehøej zem
Jsi zlatého slunce paprskem
Tvá síla proudí v �ilách zemì
Povstaò, a� Vesna vstoupí mezi nás
Mohutná síla tvého dechu øítí se lesní dálavou
Probouzí ducha spící matky
Tvùj plamen se rozléhá v okolí
Tvá náruè objímá bohy ve svatoborech
Probuï semena na�ich rodù
Povstaò, a� Veles vstoupí mezi nás
Tvé silné pa�e rozbíjí zmrzlou zem
Ohni �ivota, jen� proudí� v nás
Probuï jaro, probuï semeno
Probuï matku a její lùno
Nezhyne ná� starý rod
|
|
