|
TRIST LYRICS
"Stíny" (2006)
1. Samota
2. Modrý �al
3. Stíny
4. Pohøeb svìtel
1. Samota
Stojím sám uprostøed ledové pustiny,
mráz trhá �ivoucí obrazy sluneèních paprskù.
Kráterový nadpozemský prostor obklopen vìèným vakuem,
já, pánem své Samoty, neznám více ne� sebe.
Øezající chladná ozvìna kosmického vìtru
�eptá pravdu o své nekoneènosti a nicotì.
Závan poté v tichosti se rozplývá v éteru
a já budu naslouchat nav�dy tìm hlasùm.
Stojím sám nad svým hrobem a spatøuji symbol,
vidím svou mrtvolu, která uhnívá mi pod nohama.
Rozplývající se �ivot v krvavé lázni pustoty,
bodavý pocit starých ran na pa�i...
�ivot nidky nebyl.
Jen snìní...
2. Modrý �al
Niterný �al, strhávající svìtlé zdivo lidskosti,
pálí na popel víru v svìt a pohøbívá jsoucno.
V hoøké melancholii pozvedá kalich krve
a kropí hroby mrtvých stínù.
�ivot se musí rozplynout do vìèného snu,
odkud perutì tmavých noèních krizí pøiná�ejí prach jistoty.
Mìsíèní svit a temnota skrze seschlé stromy jsou obrazem skleslosti,
která vládne pustému kraji nesvìtského snu.
Modravé cesty snových dálek,
èerná sple� trnového labyrintu
a osvìtlený beton z mìstských lamp.
Vìèná dálka topící se ve víru závratí.
3. Stíny
Zasnì�enou stezkou k høbitovu mrtvých stínù,
stezkou do mlhového oparu èerné noci.
Zde se schází jen stíny a v�ichni smutní, padlí.
Stromy se svou pohøební vùní naøíkají.
Kraj bez svìtel, nekonèící temnota pøi �alostných pomnících,
bolestné rány jedovatých trnù rudých oblak.
Nemocný pták krou�í nade mnou a zpívá chmurnou píseò o melancholii.
Høbitov skleslých poutníkù, zapomenutý svìt noèní èernoty.
Cesty bez jediné zapálené svíce,
staré náhrobky zapadlé ve snìhu,
nicotný majestát.
Høbitov mrtvých stínù, høbitov �ivota.
4. Pohøeb svìtel
|
|
