|
NUCLEON LYRICS
"Rytíø Nucleon" (2005)
1. Svìt naruby
2. Ma�karní rej
3. Èíhá tu Jack
4. Rytíø Nucleon
5. Pravda zdrhla
6. Waterloo
7. Srpen '68
8. Hejbej
1. Svìt naruby
Svìt je asi naruby, dostane� od nìj do huby,
co nám zejtra zase nadìlí.
Yankee �íøí paniku a Arab jen tak ze zvyku
po ránu si �ida zastøelí.
V Arizonì ve �kole, støílel tam Joe z pistole
Jessie asi nechtìla mu dát.
V Rusku òákej èeèenec, na tìle z granátù vìnec
vodpálil kdy� v kinì zaèli hrát.
Nápad mám, tam v horách ohnì planou,
cestu znám, zvuk bubnù u� nás vítá.
Pùjdem tam, tak nezùstávej stranou,
cestu znám v tej zemi v klidu svítá.
Svìt je asi naruby, dostane� od nìj do huby
co nám zejtra zase nadìlí.
Yankee �íøí paniku a Arab jen tak ze zvyku
po ránu si �ida zastøelí.
Nápad mám, tam v horách ohnì planou,
cestu znám, zvuk bubnù u� nás vítá.
Pùjdem tam, tak nezùstávej stranou,
cestu znám v tej zemi v klidu svítá
2. Ma�karní rej
V hlavì mám zmatek a du�i mám dìravou,
mám kleèet nebo rovnì stát.
�ivot je dìvka i s nemocí kdejakou,
mám breèet nebo se tomu smát.
Jdu jen tak ulicí a noha za nohou,
nepotkám �ádný známí.
Sedí tu �ebrák na nìj u� nemohou,
tak lidi, co je s vámi.
Ka�dej si hlídá jenom to sví koryto,
v�ichni jsou hluchý slepí.
Nikomu nevadí, �e je tu nablito,
hlavnì �e prdel døepí.
Jdu jen tak ulicí a noha za nohou,
koøen s Mercedesem,
køení se blbì z reklamy za výlohou.
Tak tam hodím kamenem.
Ka�dej má masku svou
nìkdo s kravatou jinej zas jinou.
Ma�karní rej, ka�dej zívá,
ten kdo masku nemá, musí to vzdát.
Ma�karní rej, co ti zbývá,
masku si vem a jdi s nima lhát.
Ka�dej si hlídá jenom to svý koryto,
v�ichni jsou hluchý, slepí.
Nikomu nevadí, �e je tu nablito,
hlavnì �e prdel døepí.
Jdu jen tak ulicí a noha za nohou,
koøen s Mercedesem,
køení se blbì z reklamy za výlohou.
Tak tam hodím kamenem.
Ka�dej má masku svou,
nìkdo s kravatou, jinej zas jinou.
Ma�karní rej, ka�dej zívá,
ten kdo masku nemá, musí to vzdát.
Ma�karní rej, co ti zbývá,
masku si vem a jdi s nima lhát.
3. Èíhá tu Jack
Tak je tu zase jaro a ptáci tady øvou.
Hormony se pla�í, v majáku v�em stra�í.
Kámen píchá cihlu, v�ichni nadr�ený jsou.
Na lavièce v parku, klátí Pepa Klárku.
Dámy u� shazujou, ze sebe zimní �at.
Ka�dá je modelkou, kroutí svou prdelkou.
Úchylák dostává sexuální hlad.
Chystá svou exhibici, má ho jak jitrnici.
Obleèe huberák, pádí dámy k vám,
zábrany stranou jdou.
Deviant za ro�tím má ho jako trám
a ruce se mu klepou.
Èíhá tu Jack � má huberák.
Èíhá tu Jack � kouká mu pták.
Pojïte se na to, dámy, v�echny podívat.
Ka�dá jste modelkou, kroutíte prdelkou.
Úchylák u� cítí sexuální hlad.
Chystá svou exhibici, má ho jak jitrnici.
Obleèe huberák, pádí, dámy, k vám,
zábrany stranou jdou.
Deviant za ro�tím má ho jako trám
a ruce se mu klepou.
Èíhá tu Jack � má huberák.
Èíhá tu Jack � kouká mu pták.
Èíhá tu Jack, èíhá tu Jack, èíhá tu Jack, èíhá tu Jack.
4. Rytíø Nucleon
Bludnej rytíø na koni uhání,
je v plnej zbroji a tak z cesty uhnout.
Zkázu i strach a hrùzu nahání,
kdy se mu chce mù�e vám hlavu setnout.
Je Léta Pánì roku tøitisíc,
zemì se vrátila a� na zaèátek.
Vládne tu rytíø Nucleon nic víc,
vyhla�ujeme atomovej svátek.
On, �ije dál, hlavy stíná � rytíø Nucleon,
�ije dál, oèi zlý má - rytíø Nucleon,
nuclogram v ruce svírá � rytíø Nucleon,
jeho chrám se otvírá.
Je Léta Pánì roku tøitisíc,
je nový zákon, právo silnìj�ího.
Jenom krysy tu vyjou na mìsíc,
je tady peklo trefa do èernýho.
On, �ije dál, hlavy stíná � rytíø Nucleon,
�ije dál, oèi zlý má - rytíø Nucleon,
nuclogram v ruce svírá � rytíø Nucleon,
jeho chrám se otvírá.
5. Pravda zdrhla
Jak bárka dìravá, co pluje k vodopádùm,
pøipadá mi tahle zem, kde se klanìt musí� klaunùm.
Klaunùm, co si myslí, �e tu vládnou.
Klaunùm, co zabíjí sny v nás.
Klaunùm, co mají hlavu prázdnou.
Klaunùm, co rány rozdávaj, pod pás.
Co je to za zemi, kde slova jsou jen hnùj,
to se pak dobøe ptá�, kde �e je domov mùj.
Domov, kde ceny stálý jsou.
Domov, kde sama noc tì hlídá.
Domov, kde sny ti neberou.
Domov, kde ka�dej rád tì vídá.
Pravda zdrhla, vládne le�.
Je to divadlo �patný, smutný.
Pravda zdrhla, vládne le�.
Lidi køièí, vrate nám vstupný.
Co je to za zemi, kde slova jsou jen hnùj,
to se pak dobøe ptá�, kde �e je domov mùj.
Domov, kde ceny stálý jsou.
Domov, kde sama noc tì hlídá.
Domov, kde sny ti neberou.
Domov, kde ka�dej rád tì vídá.
Pravda zdrhla, vládne le�.
Je to divadlo �patný, smutný.
Pravda zdrhla vládne le�.
Lidi køièí, vrate nám vstupný.
6. Waterloo
Èas za�lých, dávných bojù jest v kronikách psán.
Prach, �pína a jezdci na koních, �ivot v sázku je dán.
Zástavy obou vládcù u� varují vás.
Meè tvrdý na steè bojovníkùm velí, duch války je v nás.
Dusot kopyt do dálky hlásá, �e boj zaèíná.
Jako sopka rozbouøená, smrt zase k�eft má.
Pláè, náøek, moøe mrtvých je Waterloo.
Zlá tváø, utrpení je Waterloo.
Vá� údìl, peklo a hroby je Waterloo.
Dé�, hrùza, pohøební zvony je Waterloo.
Jen vítr se v boji�ti honí, mezi mrtvými sám.
Sténání je�tì trochu �ivých v tichu zaniká.
Voják mrtvý v troskách le�í, u lafety stál.
Kdo je vítìz a kdo není, král je mrtev, a �ije král.
Pláè, náøek, moøe mrtvých je Waterloo.
Zlá tváø, utrpení je Waterloo.
Vá� údìl, peklo a hroby je Waterloo.
Dé�, hrùza, pohøební zvony je Waterloo.
7. Srpen '68
Tenkrát v srpnu 68� s tankem Rus pøijel.
Nikomu to nebral rozum, co Rus u nás chtìl.
Bol�evickou pìstí hrozil, rusky na nás øval.
Co v�echno Èech potom zkusil, dr�kou zemi rval.
Tenkrát v srpnu 68� Rusák tady hnil.
Hnil a smrdìl na�im nosùm, dlouho tady byl.
Na�i zemi jako vampír vysál a zotroèil.
Rusovi na záda bych se s chutí vymoèil.
Graníci vám zakryvájem. Pa-rusky vám pamagájem.
Tenkrát bejt rytíøem z Blaníku,
kdy� Èechy napad Rus.
Tenkrát bejt rytíøem z Blaníku,
tak jsem na nìj aspoò flus.
Tenkrát v srpnu 68� Rusák tady hnil.
Hnil a smrdìl na�im nosùm, dlouho tady byl.
Na�i zemi jako vampír vysál a zotroèil.
Rusovi na záda bych se s chutí vymoèil.
Granici vám zakryvájem. Pa-rusky vám pamagájem.
Tenkrát bejt rytíøem z Blaníku,
kdy� Èechy napad Rus.
Tenkrát bejt rytíøem z Blaníku,
tak jsem na nìj aspoò flus.
8. Hejbej
|
|
