|
HEIDEN LYRICS
"Tinne" (2005)
1. Ngetal (Instrumental)
2. Ohòová noc
3. Promìna (znovuzrozen k zániku)
4. Chladný dech podzimu
5. Kdy� lesy spí (Instrumental)
6. Hnìv nebes nesmrtelných
7. Polární den
1. Ngetal (Instrumental)
2. Ohòová noc
Krajem letí záøe mnoha ohòù
du�e dávno padlých dnes krou�í kolem nás
vítr kvílí hymny za�lé èasem
pøes sevøené rty dere se jméno Cailleach
Ohnìm uzavøen jest kruh
posvátnými tanci vítejme nový zrod
na skalnatých hradbách sly�
zpìv Matky hor
a� zemì dá svou vláhu silný
�iv dál bude ná� rod
3. Promìna (znovuzrozen k zániku)
�edivá du�e bloudí krajem
strhaná mysl seschlý jak smrk
kam mizí oheò, kam mizí dech
budoucnost v barvì havraních brk
Popøel jsem lidskost vedený tmou
opustil rod, pryè od lidských plk
v mlhavé �edi napospas matce
promìna v citu je z èlovìka vlk
4. Chladný dech podzimu
Na chladné pùdì podzimu spoèine má tváø
hávem mrazu listy kryté, tak chladná je luny záø
havraní køik ze stromù a mrtvé listy javorù
je tì�ko du�i ztrápené, dýchaje smrt z obzoru
Ref: Spalující mráz objímá mùj kmen
Cernunne mùj pane, ké� by déle trval den
Kdy� havraními køídly obloha je krytá
kdy� vítr bu�í silou do v�ech stìn
kdy� zuøívý mráz mi trhá kùru z kmene
já tou�ím cítit slunce, v�ak obklopený nocí jen
5. Kdy� lesy spí (Instrumental)
6. Hnìv nebes nesmrtelných
Prastaré brány èasu, dnes rozervané dokoøán
v mlhavém �hnoucím svìtle, dechu vymøelých kultur
okovy odvìkého hnìvu, pøetrhané ohnivým kruhem
ubohost lidské du�e, urá�ka nìkdej�í èistoty
Ref: Dunící hnìv nebes, my probuzeni v den odplaty
postavy v mraènech, zuøivý bìs tmavé oblohy
Bezduchá masa lidí, pøed blesky klaní svùj høbet
mohutné poryvy vìtru, lidé se vzdávají nadìjí
obrov�tí bohové v mraènech, ten pohled co svazuje dech
pramálo zbývá sil v pøívalech ledových krùpìjí
7. Polární den
Ztrouchnivìlý strom, pa�e mrazem tuhnou
�ijící kdys tìlo nyní vìtve kryjí
tì�ko poznat ve snìhu postavu nehybnou
rudý krve kvìt se mrazem vybìlí
Prùzraèné pa�e ledových bytostí
zvedají mne vzhùru, skuteènost èi sen
hvìzdy noèní oblohy promìní se v trny
krutost sfér astrálních, je polární den
CHLAD, chlad mi proudí v �ilách
Svoboda v�ech smyslù bìsnící v mém tìle
z promodralé postavy vytratil se dech
nehybným vzduchem letící mrak krystalù
od srdcí starých kamenù, jinovatky mech
Vidím - skrze oèi ledních medvìdù
cítím - skrze v chlad zakletý svìt
sly�ím - zkrze nesèetná slz jezera
du�e - z ka�dé kapky krve led
|
|
