|
EUTHANASIA LYRICS
"V Chrþmu Bezbolestnûch" (1996 Demo)
1. Euthanasia
2. Vzpomënka
3. Plþó Andêlø
4. Nevinnõ Oói V Tmþch
5. Vêónõ Zdþnë Temnoty
6. Zlomenõ Kýë╥e
7. A Navêky...
1. Euthanasia
2. Vzpomënka
Bolest u· je pryÕ a padlÈ tËla odnÀ Ì.
Kolem pach smrti, tak koho tohle povznÀ Ì.
Jen plachÙ vÌtr zbytky ·ivotÛ roznÀ Ì a stesk...
SmutnÀ hudba zbranÌ utichÀ v okolÌ.
VzpomÌnky jak ruce zla tË dr·Ì, nepustÌ
A poslednÌ pÌseÐ nÀÜkÛ ti v u Ìch znÌ...
▌ivot jak marnÙ sen,
tË ·ene k pÜedstavÀm.
HoreÕka tvÈ plachÈ mysli,
v echny dny v obavÀch.
Spousta nocÌ bezesnÙch.
StÌny vÀlek zbyteÕnÙch
a tvoje ztracenÈ panenstvÌ,
krutÀ daÐ bezmocnÙch obËtÌ.
VzpomÌnky plynou Õasem, o tvÈ srdce narÀ·Ì.
ZÛstalas v tomhle svËtË ÇplnË sama v nesnÀzÌch.
A ty chlapy se zbranÌ v ruce nesnÀ Ì ...
Vzali ti kus tvÈho ·ivota, vzali ti tvÈ druhÈ jÀ.
Jak padaly slzy strachu, teÎ jen vzpomÌnka zÛstÀvÀ
a chtËlas dÀvno z tohoto svËta odejÌt.
3. Plþó Andêlø
Je tu mÌsto pro na e sny
a na e srdce to necÌtÌ
VarovnÀ slova se ozÙvaj,
temnotou pronikaj a· k nÀm
Plameny zla majÌ tu rÀj
VÙkÜiky strachu,
lÌbÀnky smrti...
Kdysi byl tu prÙ ÕistÙ vzduch,
andËlÈ plÀÕou pro ten hÜÌch.
TeÎ v tomhle smradu ka·dej den,
sly Ìm jen vËty plnÈ l·Ì,
plÀÕ andËlÛ a nic vÌc.
Kde jsou mËsta
plnÀ rostlin rozkvetlÙch...
Je sly et tichej plÀÕ andËlÛ...
Je sly et tichej plÀÕ andËlÛ...
4. Nevinnõ Oói V Tmþch
Le�í� jak marná loutka, v pokoji �ero nastává
Znièená láska trpí, slova se tichu oddávaj.
Fale�ný stopy touhy, fale�ný iluze mýho já.
Kouzla vìènejch citù teï jako �ivot umíraj.
Na cestách zlých, moje svìdomí trpí dál
snad nechce� u� �ít, kdy� jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý du�e, marná volání, co jsou v nás
Nikdy nespatøí� svìtlo dnù, mù�e� sly�et jen mùj hlas.
Prázdnota a skleslý du�e, nevinné oèi bloudí v tmách.
Nikdy nespatøí� svìtlo dnù, mù�e� sly�et jen mùj hlas.
Vzpomínky ve mnì chøadly, dokud jsi vládla nad sebou.
Pøál jsem ti marný �ivot, kdy� zavøelas své srdce pøede mnou.
Fale�ný stopy touhy, fale�ný iluze mýho já.
Kouzla vìèných citù teï jako �ivot umíraj.
Na cestách zlých, moje svìdomí trpí dál
snad nechce� u� �ít, kdy� jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý du�e, marná volání, co jsou v nás
Nikdy nespatøí� svìtlo dnù, mù�e� sly�et jen mùj hlas.
Prázdnota a skleslý du�e, nevinné oèi bloudí v tmách.
Nikdy nespatøí� svìtlo dnù, mù�e� sly�et jen mùj hlas.
5. Vêónõ Zdþnë Temnoty
Bída, hlad a zbranì ve va�ich rukou - znièené �ivoty
Musíte bránit svou zem pøed zdáním, zdáním temnoty
A v u�ích vám zní vìèný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k tìm polím elysejským.
Dlouhá èerná noc, kdy u� skonèí, je èas �ít.
Èeká na vás nebe, ale komu by se tam chtìlo jít.
A v u�ích vám zní vìèný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k tìm polím elysejským.
6. Zlomenõ Kýë╥e
Vítr slábne dál tou tichou nocí,
kostel bije pùlnoc vìøícím.
Køí� zlomenej opodál,
le�í na mokré zemi, tam kde má.
V�echny slova z tìch va�ich úst,
v�echny slova jsou chorobná
a doufáte, kdy� pøíjde bouøe,
�e vá� bùh bude pøi vás stát.
Svatý kostel, stoupáte k nebi,
svatý kostel plný køí�ù.
Jste loutkami èasu, nic víc,
vysnìný ráj vám nechci vzít.
Èas, jenom èas, pro v�echny stejnì utíká,
Èas, jenom èas, pro v�echny konec znamená.
Køí�e zlomené, va�e pýcha sílu ztrácí,
Køí�e zlomené, va�e �ivoty dvojích tváøí.
Køí�e zlomené a u� nikdo vás nespasí,
Køí�e zlomené a u� nikdo vás nespasí.
Jste tak bledí, jak plachá smrt
proè o pravdì l�ete dál.
V�echen vztek a marný vzdor,
Vám øeka èasu odplaví.
7. A Navêky...
|
|
