|
ENDLESS LYRICS
"Perihelion" (1999)
1. When the day dies
2. How the angels� wings...
3. Under the grey sky
4. Endless
5. Silver Moon
6. Ecstasy
7. Immaculate...innocent
8. Scream
9. Perihelion
10. ...memories
11. Torpid
12. Under the wings of crows
1. When the day dies
2. How the angels� wings...
Ponoøen ve svém køesle opou�tím své tìlo...
Pozoruji atomové peklo, rozpoutané pode mnou
Jsem sám... jen já mám vidìt... kdo o tom rozhodl
Jak cigaretový dým... teï stoupají k obloze
Du�e, které se mnou vidìly,
jak dìti umíraly s otevøenýma oèima
Slzy místo krve, krev místo slz
Jen já vidìl, jak andìlùm hoøela køídla
Snad jednou uvidí, co jsem vidìl já
Snad jednou nechápavì zakroutí hlavou
... jen já vidìl, jak andìlùm hoøela køídla
3. Under the grey sky
Sedím a zasnìnýma oèima pozoruji oblohu,
má du�e opou�tí mé tìlo a letí k dalekým hvìzdám
Nav�tìvuji neznámé svìty, ve kterých nevidím
�ádné l�i, �pínu, zradu... v�e je bílé
Neznámá místa plná obdivuhodných tajemství
Tisíce pøíbìhu, kde jsem hlavním hrdinou
Padlá království, padle kultury
Zde jsem ��astný a volný
Proè ale musíme utíkat do jiných svìtù,
abychom se cítili bezpeènì?
Proè realita ubíjí mou du�i
a dusí mé my�lenky?
V mé mysli si stavím svìty,
které by ani bùh nedokázal stvoøit
A proto je dobré, �e mù�eme snít
... i kdy� pod �edivou oblohou
4. Endless
Krajinou, kde sly�í� zpívat stíny,
kde oblaka tanèí tanec úzkosti,
tam mù�e� potkat nás... nemusí� se bát
V�e vìèné je,
na �ibenici povìsili jsme èas,
ledový vítr vytrhal mu vlasy
A táhnem dál, dokud bude za èím jít
Èerné my�lenky mù�e� sly�et z trnù rù�í
a v temnotách se nesmìje jen �ero
Kráèej dál a neotáèej se... nemusí� se bát
A tisíce havranù se vrhá do vln moøe,
vlny pøíboje tu po�írají skály,
vidí� podivné stopy v písku... nemusí� se bát
My nezastavujem se, pøed námi temný hvozd
V�e �ivé ji� dávno zkamenìlo hrùzou
a pøesto sly�í� podivný zpìv... nemusí� se bát
A prov�dy pùjdem dál,
s plameny v oèích, s ohnìm v srdci
Mù�e� nás spatøit, mù�e� sly�et ná� zpìv
Je to cesta bez konce, cesta v temnotách, cesta strachu,
ale nemusí� se bát... e n d l e s s
5. Silver Moon
In the horizon by the fall of the dark
Even today appears silver and glossy like my jewel
In the darkness a cold diamond
The touch of dreams
A ceramic flute sounds in your picture
"Why the sun also doesn't shine on the reverse side of the moon?"
I ask myself when your light divides my room into shadows
Lots of clouds in a face of white dust
Imprints of stellar heaven messengers created your face
Lots of old-men know your outlines surely by heart
When they can't sleep in the dark nights
And I'll also grow old and my hair will become a silver shine
As grey as yours
And like all of us
I'll forget the stupid dreams which oppress me
And I'll again silently whisper to the darkness
"What are you hiding, why can't I know your reverse face?"
6. Ecstasy
7. Immaculate...innocent
Tvùj �havý dech
Slzy krve... bolesti... chtíèe
Propletená tìla... du�e... mysli
Jména byla zapomenuta
Slova jsou zbyteèná
Prostor se rozplývá
Èas se zastavil
Vzná�íme se mimo v�e
Jen my... bez høíchù... bez zábran
Èistí, nevinní, sví
8. Scream
Ztracený výkøik na vysu�eném, slaném jezeøe
Krystaly soli se tøpytí a písek je vlhký a teplý
Jako pohled lidí, kteøí køièeli o pomoc
ne� se jejich bárky ocitly na suchu
Umírá okolí i kraj,
kde �ivot lidí u� dávno ztrácel smysl
Poslední výkøik
Být tu pár stromù,
snad by se aspoò jednou odrazil
a vrátil se k ústùm staøíka,
který odchází,
snad umírá stejnì jako jezero
Otisky mrtvých ryb v soli,
po které chodí�
Jistì to pálí s krví popraskaných chodidel
Ode�el výkøik, dávno se ztratil,
s poslední kapkou, slanou jak slza...
9. Perihelion
A byl tu...
Prostor je jeho vlastností, tak se neptej, co je na konci...
Èas je jeho vlastností, tak se neptej, co bylo pøedtím...
Kdo tlesknul, louskl prsty èi vytáhl jej z klobouku?
Bláhoví marnì hledají restaurant na konci vesmíru
V�e konèí tam, kde zaèalo... kruhy v kruzích
Kdo roztanèil pulsary, nechal vyhladovìt èerné díry?
Kdo øekl jedna a jedna jsou dvì?
Ale rychlost svìtla pøiètena k èemukoli je zase jen rychlost svìtla
Co èi kdo se skrývá za horizontem událostí?
V�em zvìdavým zkroutil vesmírné dálnice do bodu,
z nìho� vychází
Hlavu zvedá� k obloze, vidí� tisíce otázek,
ale je�tì víc nachází� pøi pohledu do zrcadla
Proto vyèkejte, vy lidské bytosti,
jednou najdete odpovìï na otázku PROÈ
Jednou pøijde vá� perihelion
10. ...memories
11. Torpid
Já se jen smìju... proè ty stále pláèe�?
Já tu stojím vzpøímený... nedívej se poøád do zemì
Já �iju... proè ty stále jen umírá�?
Já chci bojovat a prát se... tebe baví jen pøihlí�et?
Já pou�ívám køídla... proè ty se jen plazí�?
A zajímá mì... proè poøád stojí� bokem, jakoby...
omámený, ospalý, slabý a paralyzován
Konec �ivota?
Konec radosti?
Konec léta a zaèátek zimy?
Zamysli se, jaký je vlastnì rozdíl mezi mnou a tebou
Já kráèím dál a neotáèím se... proè sis sedl k cíli zády?
Já mám otevøené oèi... proè nosí� sluneèní brýle i v noci?
Já nedùvìøuju neznámým... proè se bojí�?
Nikdy jsem se nebál prorazit hlavou zeï
a proto nejsem jako ty - omámený, ospalý, slabý a paralyzován
12. Under the wings of crows
Jen �epot køídel tisíce vran rozná�í má dlaò,
tam nìkde za plotem, kde je konec svìta,
snad tam, právì tam,
já na kolena do èerného bláta k zemi pad
Jen �epot køídel tisíce vran dr�í má dlaò,
dlaò bu�ící na dveøe slepoty
Køik vran, jen pouhá kulisa nevidomých,
chci sly�et jejich øev,
v ozvìnách èerných nocí bílých vran
Jen �epot køídel tisíce vran
pøená�í mou du�i ze v�ech stran,
du�i vyrvanou ze starého obrazu
nesou køídla do svìta lidí,
kde pì�ák s bílou holí více ne� já vidí
|
|
