|
CALIBOS LYRICS
"Nasedej" (1997)
1. Koketa
2. Pupek
3. Kletba
4. Pláè
5. Mamon
6. Tak dost
7. Planina
8. Nasedej
9. Táhni pryè
10. Prachy
11. Nav�dy tvùj
12. Podvod
13. Hloupý kecy
14. Klauni
1. Koketa
KOKETA
(Andrej�í / Andrej�í)
Tìch tvých her mám u� dost,
jse� samej flirt, ve mì u� kypí zlost,
slizká jse� jako had,
zkou�í� mì dostat, tyhle �enský nemám rád.
Tak øíkám, u� mì nezkou�ej,
vynech mì, baby, já nejsem tak pitomej,
tak øíkám, u� mì nezkou�ej,
nechej mì být, pøed jiným se pøedvádìj.
Svùdnej hlas, úzkej pas,
nádherný oèi, dlouhej havraní vlas,
dobøe zná� cenu svou,
chlapi jak blázni plazí se za tebou,
dát jim �anci a potom vzít,
tohle tì baví, v tomhle ty umí� �ít
a klidnì zkou�ej, jak obstojím já,
dìvèe, má� smùlu, tvá krása mì nezajímá.
Pøedvádìj, pøedvádìj, pøedvádìj se,
kdy� se ti to líbí,
jen mávej a mávej, zamávej s ka�dým,
kdo ti dá �anci,
tak svádìj a svádìj,
jednou se holka sama �erednì spálí�,
vysmátej, vysmátej,
vysmátej v týhle chvíli jsem jen já.
2. Pupek
PUPEK
(Andrej�í / Andrej�í)
Zaèíná mì �tvát mùj zubo�enej vzhled,
zvykl jsem si cpát se a teï jsem samej �pek,
tìlo mý uvadá a s báchorem se sotva hýbám.
Kam se podìl zájem v�ech dívek a �en,
proè se nechytám u� jako døív a jen,
kynu, kynu dál a dal�í kila lehce sbírám.
Knedlík, vepøový a k tomu pìt dvanáctek
a místo sexu flák tlaèenky pøed spaním,
zaèínám toho mít u� dost.
Zaènu bìhat, zvedat tì�ký èinky,
dennì budu chodit na bazén,
jen mì holky mìjte zase rády,
chci být zase jak døív oblíben.
Ode dne�ka jím u� jenom sóju,
vepøový u� nikdy nechci znát,
chci být �tíhlej jak jsem kdysi býval,
tak mi �anci zkuste je�tì dát.
Chci být zase chlap a chci být zase fit,
v posilovnì sílu musím teï nabýt,
za nìkolik týdnù budou holky ze mì �ílet.
Budu tìlo trápit a makat ze v�ech sil,
pøekroèím svùj stín, teï u� mám jasnej cíl,
nikdo pro mùj báchor, nebude si ze mì støílet.
3. Kletba
KLETBA
(Andrej�í / Andrej�í)
Blí�í se noc, den ztrácí moc,
záhy u� tma je, ka�dý usíná,
u� ka�dý spí, jen mìsíc ví,
�e promìna zlé kletby zaèíná.
Óóó�óóó�óóó�zaèíná.
Tmou, lesem zní vlèí vytí,
hrùzu a strach ka�dému nahání,
jen jediná se nebojí Ví,
�e je v bezpeèí do svítání.
Óóó�óóó�óóó�do svítání.
Ráno je èas, kdy kletba zas,
dívku mìní do kù�e jestøábí,
z vlka se stal rytíø a dál,
dál na svém koni krajem uhání.
Dál, dál, dìj se co dìj,
dál pøi sobì chtìjí stát,
jejich lásku nic neznièí,
kouzel se nemusí bát,
marnì tou�í po svém objetí,
kdo kletbu zlou odvrátí,
kdo znièí to zlé prokletí,
snad �tìstí se navrátí.
4. Pláè
PLÁÈ
(Andrej�í, Janèík / Andrej�í, Zapletálek)
Skrývá� pláè, srdce tvé svírá �al,
zapomenout na v�e chce�, ale nejde,
osud je zlej a zrovna ty platí� mu daò,
u� nikdy víc nespatøí� milou svou.
Nespatøí� více její tváø,
neucítí� �ár jejích rtù.
Zùstal jsi sám bez lásky své,
stále ji má� v my�lenkách pøed sebou,
vidí� ji tam, kde ona stála naposled,
pak u� nav�dy splynula s vìènou tmou.
Kdosi cizí jí �ivot vzal
a tobì zbyl u� jenom pláè.
Pláè, tobì zbyl jenom pláè,
pláè, tobì zbyl jenom pláè,
pláè, tobì zbyl jenom pláè,
pláè, tobì zbyl jenom pláè,
zbyl jenom pláè.
Vzpomíná� dál na chvíle s ní,
v oèích tvých pláè zùstal snad napoøád,
�ivot ji vzal a zùstal jenom pouhý stín,
u� nikdy víc nespatøí� milé tváø.
5. Mamon
MAMON
(Andrej�í / Andrej�í)
Mít prachy, je odjak�iva vá�eò má,
chci poøád hrabat, víc mì nezajímá,
za peníze si koupí� v Praze dùm,
tak hrabej, hrabej, nikdy nevìø snùm,
peèení holubi do huby nelítaj,
musím se sna�it, a� mám víc, ne� jiní maj.
Soused se chlubil novou Toyotou,
dával mi pøivonìt, jak voní novotou,
kde na to, chudák jeden, asi vzal,
musím ho trumfnout a tak �etøím dál,
kámo� je na tom stejnì jako já,
taky rád hrabe, ale poøád nic nemá.
Mamon znièí nás,
kde prachy vzít a pøitom nekrást,
mamon znièí nás,
hor�í ne� droga,
je to drahej �pás - mocnej �pás.
6. Tak dost
TAK DOST
(Andrej�í / Andrej�í)
Tìch kecù o nás dvou,
mám u�, baby, plný brejle,
rù�ovou zahradou,
procházet u� nejde,
problémù nad hlavou,
pøestaò u� stavìt vzdu�ný zámky,
snít je tvou zábavou,
jen�e sny, ty èasto l�ou.
Nelítej ve hvìzdách
a moc si dítì nenamlouvej,
v�dy� nejsi jediná
a navíc já, já nejsem hloupej.
Tak dost - u� nemám zájem,
tvý kecy poslouchat,
konèí procházka rájem,
pøichází tvrdej mat.
Nic není napoøád, jednou v�echno konèí,
v�echno konèí,
tak zkus se pousmát, musí� to tak brát.
Mìl bych ti pøiná�et,
ka�dej den plnou náruè kvìtin,
prát, vaøit, uklízet
a splnit ka�dý pøání,
v záplavì nì�ných vìt,
oèi tvý budou �tìstím záøit,
znám tì u� nazpamì�
tìlo po zmìnì tou�í.
Je mi holka líto, ko�em ti musím dát,
já nechci poøád dávat,
jednou chci taky brát,
klidnì si zase lítej,
v my�lenkách ve hvìzdách,
a� s tebou dal�í snílek,
pro�ije peklo jako já.
7. Planina
PLANINA
(Spilka / Spilka)
Smáli se s du�í nevinnou,
procházka bílou planinou,
do prsou vánek pøíjemnì se opíral.
Pod nohou tøí�� je ledová,
na dlani vloèka snìhová,
spoleèný krok za krokem je høál.
A ty se pøestaò dívat,
jako bys jim to nepøál,
jakoby ukradli sen, co se tobì zdál,
nech je v klidu pøejít bílou planinou,
kdo ti za to mù�e, najde� si jinou.
Utekli, spolu, utekli,
nikomu o tom neøekli,
nemusí se nám zpovídat, jdou dál.
Pøed sebou mají bílou pláò,
na snìhu na�li si svùj ráj,
ledòáèek jim k tomu na rampouchy hrál.
Mù�em je chránit, závist upálit,
mo�ná pak zùstane láska i pro nás.
8. Nasedej
NASEDEJ
(Andrej�í / Andrej�í)
Kdy� u� doma nemá� stání,
pøemý�lí�, jak zmizet ven,
øíká� si, "Tak co mi brání",
utíkej z tìch ètyøech stìn,
dej svý káøe dal�í �anci,
nenechej ji dlouho stát,
na plakátech zvou tì k tanci,
dneska nechá� nudu spát.
Nasedej, nasedej, dneska veèer bude hej,
nasedej, nasedej, nikdo ti nebrání,
nasedej, nasedej, �ádný trable nevnímej,
nasedej, nasedej, dnes veèer nepùjde� spát.
Vyrá�í� a nemá� zdání,
co se veèer bude dít,
najednou v�ak znenadání,
na cestì chce dívka vzít,
v tu ránu má� brzdu rád,
noha padá na pedál,
staèí jenom jeden pohled
a u� ví�, co bude dál.
9. Táhni pryè
TÁHNI PRYÈ
(Andrej�í / Andrej�í)
Tak u� je to tady,
stará má mì zradila,
v mý posteli cizí mu�skej,
øekni, kdes ho sbalila.
Po nocích se døu jak vùl,
abys mìla z èeho �ít,
ty se s jiným klidnì courá�,
má� chu�, proè si neu�ít.
Táhni pryè, já u� ti nevìøím,
táhni pryè, pakuj se ke dveøím,
táhni pryè, ty couro �pinavá,
táhni pryè, zlá jse� a prolhaná.
Vycítilas asi prachy,
zkou�elas to na mì hrát,
pod pódiem krásný oèi,
prý jen mì chce� milovat.
Proè já blbec naletìl jsem,
na tvý oèi nevinný,
kdybych vìdìl, co jsi zaè,
tak jsem dávno u jiný.
10. Prachy
PRACHY
(Andrej�í / Andrej�í)
Ka�dý den ti �ivot dává mat,
je ti souzený jen prohrávat,
sotva uvìøí�, �e za pár let,
v penìzích se bude� utápìt,
v krámech ti ceny zvedaj tlak,
marnì vzhlí�í� k bohu do oblak,
dávej, musí� nìco dát,
o lep�ím svìtì nech si radìji zdát.
K èemu je ti síla, mladej vìk,
kdy� nemù�e� sehnat slu�nej flek,
nerovnou hru s bídou musí� hrát,
nikdo nechce dávat, chce jen brát,
koho to zajímá,
�e má� kapsy poøád prázdný,
koho to dojímá,
to tvý trápení.
Dávej, dávej,
zahrabej ve svých prázdných kapsách,
dávej, dávej, a� zaplatí�, co má�,
dávej, dávej,
zahrabej ve svých prázdných kapsách,
dávej, dávej, a� zaplatí�, co má�.
Proè je takhle tvrdej dne�ní svìt,
plnej lidí chladných jako led,
ka�dej se jen stará o svý já,
trable druhých nikdo nevnímá,
koho to zajímá,
�e má� kapsy poøád prázdný,
koho to dojímá, to tvé sou�ení.
Kdy skonèí to nekoneèný trápení,
co nutí tì v�dycky a� na dno sáhnout,
proè tvoje �tìstí stojí opodál,
proè musí� makat jako èernej,
kdy� prachy chce� mít,
tak si musí� máknout,
v tomhletom svìtì jsi to mladej nevyhrál.
11. Nav�dy tvùj
NAV�DY TVÙJ
(Andrej�í/Andrej�í)
Já vím, �e nejsem sám,
kdo je vedle z oèí tvých,
jsem z tebe blázen, tvùj sladkej úsmìv,
dostává mì v�dy do úzkých,
jak o závod bì�í nám èas,
poka�dý, kdy� s tebou jsem,
v�dy z nenadání je tu dal�í ráno
a já chci dál snít ten svùj sen.
Prosím tì, neodcházej,
je�tì chvíli zùstaò se mnou dál,
vím, �e èas je neúprosnej k nám,
prosím tì, neodcházej,
nechci �ádnou jinou, pøísahám,
chci být jen tvùj - nav�dy tvùj.
Já vím, �e chyby mám,
nìkdy mívám mouchy svý,
tak promiò lásko, já u� budu hodnej,
nerad vidím slzy tvý,
nepoznal jsem nikdy tolik lásky,
jakou s tebou pro�ívám,
koneènì vím, co je to �tìstí,
nechci nikdy být u� sám.
12. Podvod
PODVOD
(Jan a Honza Nedvìdovi)
Na dlani jednu z tvých øas do tmy se koukám
hraju si písnièky tvý co jsem ti psal
je skoro pùlnoc a z kostela zvon mi noc pøipomíná
pùjdu se mejt a pozhasínám co bude dál.
Pod pol�táø dopisù pár co poslalas dávám
pí�e�, �e ráda mì má� a trápí tì stesk
je skoro pùlnoc a z kostela zvon mi noc pøipomíná
pùjdu se mejt a pozhasínám co bude dál.
Chtìl jsem to ráno
kdy naposled snídal jsem s tebou
ti øíct �e u� ti nezavolám, pro jednu pitomou holku
pro pár nocí touhy
podved jsem v�echno o èem doma si sní�
teï je mi to líto.
Kolikrát èlovìk mù�e mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát èi tøikrát to ne i jednou je dost
je skoro pùlnoc a z kostela zvon mi noc pøipomíná
pùjdu se mejt a pozhasínám co bude dál.
Chtìl jsem to ráno...
13. Hloupý kecy
HLOUPÝ KECY
(Andrej�í / Andrej�í)
Hloupý kecy kdo poslouchat má,
ze zásady musím to být v�dy já,
tvý nápady mi krkem lezou,
proè musím já trpìt za blbost tvou.
Jéijé�trápení s tebou,
Jéijé�trápení mám.
Nechci dál se s tebou jenom hádat,
jé, jé, já pùjdu o dùm dál,
uvidí�, �e je to dobrej nápad,
jen bych ti v cestì stál.
Tvým názorùm musím se smát,
dobøe já vím, �e nemá� mì rád,
klidnì si hrej svý housle dál,
já odcházím, pro mì ty nejsi král.
Kdo je chytrej a kdo není,
kdo na to má a kdo v�echno zmìní,
klidnì se sna�, jak nejlíp to zná�,
já odcházím, volný ruce teï má�.
14. Klauni
|
|
