|
CALIBOS LYRICS
"A� to bolí!" (2003)
1. Za smrt zase smrt
2. Dìdek �edivej
3. Kejklíø
4. Baseball
5. A� to bolí!
6. V mém srdci �ije� dál
7. Blázne neumírej
8. Danger
9. Já chci být sám
10. Naka�ená
11. Køi�ník Hood
12. Nemù�ou
1. Za smrt zase smrt
ZA SMRT ZASE SMRT
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Odporný sny mi nedají spát,
kdejaký èerv mi po tìle leze,
vzalas mi �ivot, bere� mi spánek,
a je to na mì znát.
Pronikla my�lenka a� do mýho mozku,
jako tvá chladná ocel do mých zad,
u� nejsem celej, teï u� jsem z kouskù,
pøesto v�ak musím vstát a jít.
Mùj dùm a pøed ním mùj bourák,
a �ena z ulice, co jsem si vzal,
úklad a pohøební prùvod,
jak já ji málo znal.
Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!
Pomalu jdu, padá ze mì hlína,
dobøe to vím, kde hledat tì mám,
musí se uklízet i krásná �pína,
udìlám to sám.
Pùjdeme spolu tam, kde rostou køí�e,
tvým tìlem cestu zpátky zametám,
asi jsi vìøila svý nepravý víøe,
aspoò tam nebudu tak sám.
2. Dìdek �edivej
DÌDEK �EDIVEJ
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Ti, co chodí po úøadech,
vìdí, kdo je dìdek �edivej,
na svý �idli roky sedí,
roky �kodí dìdek �edivej,
jako døív si paragrafy zneu�ívá,
dìdek �edivej,
do oèí øád se ti smìje,
�kodolibej dìdek �edivej.
Má nový kabát,
nemusí se bát,
se svým razítkem �kodí dál,
má nový kabát,
nemusí se bát,
se svým razítkem �kodí dál.
V práci teplý místo hlídá,
u koryta dìdek �edivej,
neustále chyby hledá,
pokoj nedá dìdek �edivej,
pøes brýle tì pozoruje, je�tì hlavou pokývá,
a potom øekne "Vypadnìte!" dìdek �edivej,
jako stará noèní mùra, na kterou jsi zapomnìl,
nezmizí a je tu stále dìdek �edivej.
3. Kejklíø
KEJKLÍØ
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Toulal se krajem, svìt se mu slil,
tisíckrát umíral, tisíckrát �il,
chudým i bohatým na loutnu hrál,
chodíval lehce i z posledních sil.
Náladu sbíral a rozná�el,
byl poslem rozlièných zpráv,
svou hudbou celý kraj povzná�el,
a potom �el zas dál.
Jednou se kejklíø zamiloval
v�ichni se smáli, smál se i král,
kejklíø se trápil, v�dy� nic o tom nevìdìl,
døív ne� to poznal, jen na loutnu hrál.
Náladu sbíral a rozná�el,
byl poslem rozlièných zpráv,
svou hudbou celý kraj povzná�el,
a potom �el zas dál.
Dívka jak obrázek kejklíøe zmámila,
srdce mu ukradla, vracela smích,
on pøi�el o rozum, dívku chtìl unésti,
strá�e ho probodli, navìky stich.
Náladu sbíral a rozná�el,
byl poslem rozlièných zpráv,
svou hudbou celý kraj povzná�el,
a potom �el zas dál,
pak �el zas dál,
pak �el zas dál,
pak �el zas dál,
dál v nebi hrál.
4. Baseball
BASEBALL
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Ideály nejsou, u� není o co stát,
u� ani neuklízí� bordel jak u prasat,
u� to mezi námi není ono,
chybí tolerance, tak není nic,
já u� jsem ti dal v�e, co jsem mohl,
ty chce� ale stále víc.
Naposled ti øíkám, nech ten mùj baseball,
koníèek a �ena, to mù�e být,
pøestaò dìlat scény a pojï se mnou na baseball,
staèí jenom chtít.
Právì jsem dostal èas na vybranou,
buï já nebo baseball, jak se rozhodnout,
co je asi víc ne� ten, ta, ono,
kdy� se ale k sobì dva nehoïí,
nemá cenu dál se poøád hádat
kdoví co se pøihodí.
Já si najdu �enskou, co hraje baseball,
budem hrát i doma, to nevaïí,
prostì chci mít �enskou, co má ráda baseball,
taková mì nezradí.
5. A� to bolí!
A� TO BOLÍ!
(M. Andrej�í / M. Andrej�í)
Muè mì, tluè mì,
dus mì, to má spád,
�kr� mì, dr� mì,
nu� mì mít tì rád,
kousej, �krábej,
náøez mi dávej dál.
A� to bolí!
Tak to mám rád.
A� to bolí!
chci se tì bát.
Sva� mì, øe� mì,
zniè mì nastokrát,
vøískej, tøískej,
biè svùj nenech spát,
s rù�í v kù�i,
smí� si se mnou hrát.
6. V mém srdci �ije� dál
A� TO BOLÍ!
(M. Andrej�í / M. Andrej�í)
Muè mì, tluè mì,
dus mì, to má spád,
�kr� mì, dr� mì,
nu� mì mít tì rád,
kousej, �krábej,
náøez mi dávej dál.
A� to bolí!
Tak to mám rád.
A� to bolí!
chci se tì bát.
Sva� mì, øe� mì,
zniè mì nastokrát,
vøískej, tøískej,
biè svùj nenech spát,
s rù�í v kù�i,
smí� si se mnou hrát.
7. Blázne neumírej
BLÁZNE JE�TÌ NEUMÍREJ
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Nechápe�, zítra bude v�echno jiný,
jenom zlý, zdá se, má� pøed sebou,
nikdo u� nebere tvoje chyby,
a jinej chodí ti za �enou.
Tak co, na co je�tì èeká�,
je èas na v�dy odejít,
na mostì teï odvahu hledá�,
staèí jeden skok a mù�e� jít.
Blázne je�tì neumírej, neumírej, neumírej,
blázne je�tì neumírej,
zkus dát si je�tì �anci,
blázne je�tì neumírej, neumírej, neumírej,
blázne je�tì neumírej,
musí� se je�tì chvíli rvát.
Ètyøicet, do�la ti inspirace,
najednou nikde tì nechtìjí,
�ádnej sex, �ádný prachy, �ádná práce,
skonèit to, zdá se být nadìjí.
Tak co, na co je�tì váhá�,
tam dole, tam se bude� mít,
tak proè, proè se poøád zdráhá�,
staèí jeden skok a bude klid.
Tak odhoï v�echna záva�í,
co na du�i nosí� a pøeká�í,
koukej se zas vrátit zpátky,
musí� jít zase dál.
8. Danger
DANGER
(M. Andrej�í / M. Spilka)
V�ude nebezpeèí èíhá,
kam se jenom èlovìk odvá�í,
já to vidím jinak, já strach mám,
seber si ty lama a bì� tam,
kde chcípne� jen ty sám,
mì do toho vá�nì netahej.
Já nemusím vùbec nikdy na vrcholu stát,
abych si mohl hory prohlí�et,
nepolezu s tebou nikdy na Nanga Parbat,
na tohle já nejsem stavìnej.
Na ceduli - "Danger!",
taky nápis - "Padá lavina!",
na ceduli - "Danger!",
doruèený parte pro syna,
na ceduli - "Danger!",
taky nápis - "Padá lavina!",
na ceduli - "Danger!",
No tak u� mì dál nepøemlouvej,
já na tebe v bezpeèí poèkám,
nepolezu do hor, to mi vìø,
radìji mám chùzi v rovinách,
o tobì si pøeètu v novinách,
udìlej, co musí�, klidnì bì�.
9. Já chci být sám
JÁ CHCI BÝT SÁM
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou,
vzpomínky jsou místo �tìstí náhradou,
je tu bílý den, je tu bílá noc, s èernou zahradou,
a malíø maluje s èernou paletou hrob,
kde vìnce nekladou.
Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou,
nad postelí dívka v bílém s kvìtinou,
trochu pobledlá, pøesto s úsmìvem
a slzou prùhlednou,
takhle konèí jeden sen tvrdým úderem, to vím.
Ale proè já, já, kdy� není �ádný lék,
ale proè já, já, v�dy� není mi tolik let,
�ivot je krátký, chci být zpátky z tìchto bílých stìn,
zadními vrátky chci jít zpátky, konec je tu, tak bì�
já chci být sám.
Koneènì u� pravdu znám, ona má,
stejnou nemoc jako já, umírá,
mo�ná je�tì pøijde den, mo�ná pøijde noc,
a pak nás povezou,
a mo�ná, �e se snad nìkdo ohlédne, to vím.
Ale proè já i Ty, já i Ty, kdy� není �ádný lék,
ale proè já i Ty, já i Ty, v�dy� není nám tolik let,
�ivot je krátký, chci jít zpátky z tìchto bílých stìn,
zadními vrátky chci jít zpátky, konec je tu, tak bì�,
já chci být sám.
10. Naka�ená
NAKA�ENÁ
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Opravdová krasavice, ta má v�echno, co má mít
veèer vyjde do ulice k dispozici být,
na rtech rudou, oèi modré, barvy váleèný,
hlupák bude, kdo s ní pùjde, sebevrah neskuteèný.
�ivot je ohro�en, nemoc je blízko,
jestli to pøe�ije�, tak jsi mìl �tístko.
Za trochu �tìstí, taky za prachy tví,
poslala by tì do nebe,
svoji sukýnku lehce si vyhrne,
pøi tom myslí na sebe.
Tak co, pùjde� nebo ne, staèí jenom chtít,
nebo si hoï korunou, zda zemøít nebo �ít,
proè se vùbec rozhoduje�, hledí� smìrem k ní,
proè jen o tom uva�uje�, kdy� neví�, co je v ní.
Jse� frajer, jse� frajer, i kdy� bys ji bral,
jse� frajer, jse� frajer, pokraèuje� dál, dál, dál
11. Køi�ník Hood
KØI�NÍK HOOD
(M. Andrej�í / M. Gaïourek, M. Spilka)
Tam, do moøských vln,
zní èetné salvy kanónù.
Co s tím obsluhy dìl
tou�í po návratu domù.
Monstrum z oceli,
obrovská loï.
Pevnost ve vlnách,
postrach v�ech vod.
Se slavným jménem
svý zkáze pluje vstøíc.
Pýcha Británie,
sláva má rub i líc.
Ticho hluboká noc,
v�ichni naslouchají vlnám.
Potom oheò a blesky
ru�í noèní klid.
Loï se porouèí k hlubinám.
�eny a dìti doma na mu�e èekají
Oni se jim nikdy z moøe u� nevrátí
Vojáci jsou v tranzu,
je to jak krutý sen
Dnes ráno se narodil
jejich poslední den.
Køi�ník Hood, pohltil jej oceán.
Ocelový velikán na dnì teï na vìky spí.
Køi�ník Hood, rakev je ocelová.
Vìènost jej ve spárech má,
ty èasy bojù pryè jsou.
Pryè je mnoho let,
jen racek nad moøem letí.
Pryè je onen svìt,
jejich dìti mají zas dìti.
Tu a tam si nìkdy
snad je�tì vzpomenou.
Na ten den,
kdy køi�ník vedl bitvu svou.
Dobøe, �e u� skonèil
ten krutých bitev èas
kdy lidé válèili
za hodnotu svých ras.
12. Nemù�ou
NEMÙ�OU
(M. Andrej�í / M. Spilka)
Dobøe znám svùj stav,
kdy� se ze sálu vracím zpìt,
slabý a unavený,
voda na kávu zas píská do noci,
vana se mi napou�tí,
víèka klesají a táhnou mì do spánku,
vydr�ím to je�tì pár chvil,
káva pomáhá mi, já zítra mám zase hrát,
budu-li mít je�tì dost sil.
Stále víc a víc si zaèínám pøipadat,
jak nevinný pøed popravou,
�e se publikum moji pøátelé odvrátí,
a �e chodit pøestanou,
èasto zdá se mi sen, jak se �krábu na pódium,
lidé mi pomáhají,
tam se otáèím, v�ichni sborovì skandují,
nemù�ou, nemù�ou, nemù�ou, nemù�ou.
Ach bo�e, dej, dej mi sílu, a� vydr�ím,
a� u� se netoèí sál,
ach bo�e, dej, dej mi sílu, a� vydr�ím,
nedokázal bych zùstat sám.
Kávu zalévám, pak stoupnu si k zrcadlu,
je to film v pùvodním znìní,
sám se nepoznávám, je to stra�ný, jak vypadám
jak èlovìka tohle zmìní,
tak se vyslékám a lehám si do vany,
potom pùjdu koneènì spát,
a kdy� usínám, lidé ve spánku skandují,
nemù�ou, nemù�ou, nemù�ou, nemù�ou.
|
|
