|
ARAKAIN LYRICS
"S.O.S." (1996)
1. To jsme my
2. S.O.S.
3. Páteèní flám
4. Tøináctá komnata
5. Loutky
6. Adrian
7. Schody nikam
8. Hladit vlasy tvý
9. Hanibal
10. Hlas krve
11. Blázni víry
12. Tu�ím zradu
1. To jsme my
To jsme my, který zkou�íme nápady
jsme to my, kdo chce zbourat to prázdno v lidech
To jsme my, který mìníme zásady
jsme to my, kdo chce najít v ka�dým trochu �tìstí
To jsme my, starý trhaèi fáborù
jsme to my, kdo chová se v�dycky jinak
To jsme my, sbírka pochybnejch názorù
jsme to my, samozvaný hledaèi �tìstí
To o co jde to není pøece pozlacený jmelí
To o co jde to není jenom nekoneèný snìní
jenom snìní
Jsme zapálený, okouzlený, pøedurèený
poskládat støípky v du�i
Omámený, odsouzený k pøesvìdèení
o síle kterou tu�í�
Jen rukou chtìl bys mávnout
To jsme my, máme vlastní zákony
jsme to my, kdo tì nutí pøiznat si jak �ije�
To jsme my, mo�ná tak trochu bláhový
jsme to my, samozvaný hledaèi �tìstí
To o co jde to nejsou nade dveøma starý podkovy
No o co jde tak zkuste aspoò jeden den být
takový jako my
Jsme zapálený...
Vím je to vìc nálady tím �e stoupne� do øady
dá� poznat jak svýho já se bojí�
Vím je to dost divoký tím �e mìní� nároky
dá� poznat jak pøed sebou si stojí�
To o co jde...
Jsme zapálený...
2. S.O.S.
Zvlá�tní gang tichej sbor co nenosí kvér
Místní �éf je velkej mág a eskamotér
S.O.S významný
S.O.S ozve se jen záznamník
Myslí, �e tì znají, tak si pustí �ilou
Myslí, �e ti rozumí, daj ti celou bílou
Bláznivej klaun Ferdinand si hraje s mrtvou �ábou
usmívá se deviant vajgly voní trávou
Prázdnej bank krutej smích ho nenaplní
Vlídnej král je bez �ezla a bez koruny
S.O.S...
3. Páteèní flám
Nazdar co má� na srdci pivní lokaji
jsi jak kolovrátek
Brzdi s tou svou onucí nebo pùjdem ven
tam ti to spoèítám
U� dost bylo nesmyslù blbejch dohadù
jestli je dnes pátek
Koukej nejsem �ádnej vùl ví� co v tenhle den
èlovìk dìlat má
Ka�dej má svùj nápoj Bohù
Vodku, Becher nebo Jim Beam
Fernet a zelenou k tomu
pivo rumem zapíjí
Páteèní flám
jen se pøidej k nám je�tì nechcem domù
Páteèní flám co bys ho nedotáh
Páteèní flám
tak se pøidej k nám je�tì nechcem domù
Páteèní flám zas budeme spát v botách
Nazdar nech si øeèi svý o tom co se smí
teï u� bez poznámek
Brzdi nejsme za chytrý v�dy� se dohodnem
proè se zavírá�
Tak dost jenom zaclání� pøijmi pozvání
dej si s náma d�bánek
Koukej to je k nasrání ber to obchodnì
v�dy� si vydìlá�
Ka�dej má svùj nápoj bohù...
Páteèní flám...
4. Tøináctá komnata
Zámek je domov kterým bloudím po chodbách
Dál jenom zbývá pøejít závìreènej práh
Dvanáct pokojù v�ichni u� znají
pro oèi zvìdavý není to cíl
jen ten poslední svùj obsah tají
Léta tøináctou komnatu strá�í�
hlídá� ukrytej klíè
Pùlnoc odbyla z obrazu schází�
odmyká� jako kdy� ví�
�e jsi pro mì v�ím
Tisíce nocí která z nich je vlastnì tvá
Obrazy v síni v jednom dívka zakletá
Dvanáct pokojù...
Èekání u vìènejch dveøí na tvùj soud
Dobøe ví� �e jsi mou tøináctou komnatou
5. Loutky
Za vra�du dnes fe�áckej kriminál
za názor døív jsi hoøel na hranici
To dìjin bìh v�emu dvì strany dal
ka�dej má pocit �e je pøísedící
Loutky na nitkách
Soudí osud sám
Tak jak táhne bloudí� �achovnicí
a� si pì�ák nebo bílej král
Konèí� prázdnej èeká� na krabici
nìkdo pì�ák jinej bílej král
Lovec i zvìø vítìzství nebo mat
v�dycky jsi jenom patník na krajnici
Konec je v�ech nedá se o nìj hrát
a� u� má� hrobku nebo �ibenici
Loutky...
Tak jak táhne...
6. Adrian
Uma�tìný vlasy mu øídnou
�pinavìj�í sotva být mù�e
starej køivák páøe svìdectví
ze �vù pohaslý slávy
V bufetech nádra�ních dneska hledá
dávnej èas kdy øíkával si Adrian
chytá dech ptá� se proè �ádná vìda
tráva chlast v tom jedu øíkal tvrïák Adrian
Zbyl tady poslední z øady
Vrak doby pomník ob�aloby
Zrezavìlý lebky ti kývnou
�alostný jsou na pásku z kù�e
druhou stranou tváøe sobectví
svojí rockový mámy
Skvìlý dny s partou jít to se �ilo
zápìstí zdobil náramek z pyramid
podivný dìdictví co z nìj zbylo
pro �tìstí prsten z hadù
kterej nejde roztavit
Zbyl tady...
7. Schody nikam
Proè jsi vlastnì postavil ty nekoneèný schody
s koncema do nebe a do hluboký vody
Uprostøed jsi zastavil a sílu stoupat nemá�
z pohledu pod sebe pro zmìnu strachy bìlá�
Stojí� dál nejde� jasný tøese� se vo nohy
Platí� kam vejde� za svý komplexy ubohý
Pøi èem jsi se unavil bojí� se ka�dý zmìny
je z tebe lakomec a otrok vlastní �eny
Jakoby ses popravil na cestì z práce domù
a èekal na konec pod listím uschlejch stromù
Nìmý a slepý ráno ubírá krátkej díl
Pøe�ít a projít bránou
veèer je cíl jen�e den jsi zahodil
Hluchýmu není dáno dìlá� �e nely�í�
z hodin je nasbíráno
tisíce dní který spánkem ledovým spí�
Zlobí tì teï návaly do hlavy
za v�ím je tvùj �ivotní styl
Z rebelskejch let pro svoje obavy
pro�il`s jen pùl jakej jsi byl
Proè jsi vlastnì postavil...
Nìmý a slepý ráno...
8. Hladit vlasy tvý
Má� v oèích plamínky záhady
dá� úsmìv pro trochu nálady
zná� kouzlo kterým vìci zlomí�
proè slzy roní�
Jse� mojí princeznou z obrázku
vìø mù�em zahrát si na lásku
chce� nic to není jen propast mámení
sledkej pád do ní
Cítím horkost tvou cítím
Vratkej �ár co souhlas znamená
Svítí� jak hvìzda na nebi svítí�
mo�ná se nebesa zøítí na moje ramena
u� padaj
Pojï jsi jak motýlek v notýsku
loï která uvízla na písku
Hoï za hlavu v�echno co bolí a nepovolí
Jsou léta panen a medvídkù
jdou dnes u� jinou má� nabídku
Tvou hlavu zmìní ta propast mámení
sladkej pád do ní
Hladit vlasy tvý
chci jenom hladit vlasy tvý
Neøíkej ne v�dy� to se smí
co tenhle dotyk napoví
Tvý du�i ply�ový
9. Hanibal
Pus� mì dál lásko má nevydr�ím a� do setmìní
v�dy� ten tvùj nehlídá jen se neboj odhalení
Nevnímá netu�í �e se kradu k tobì domù
nikdo nás neru�í vypustil jsem armádu slonù
To co je na oèích jako kdy� není
To co je nejvìt�í a to mi vìø
Já jsem Hanibal
Kdysi jsem neuspìl
kdy� jsem zkusil vyplenit Øím
Pøiznávám teï bych chtìl
k tobì vejít poznat tvùj klín
Okouzlen pokou�ím
svoje �tìstí to u� tu�í�
Ka�dej den nalíèím
stovky pastí na tvojí du�i
To co je na oèích...
Útoèím nemo�ný nevzdávám
pochopí� co je mùj autogram
Útoèím nemo�ný nevzdávám
do citù vypálím monogram
Høebeny hor dokázat pøejít
vyu�ít chvil momentu pøekvapení
V andìlskej chór vzdechy se zmìní
kdy� tenhle cíl dojde svý neplnìní
10. Hlas krve
Koèovnej rod proudí v �ilách je to znát
Dìdiènej kód co se ozval tolikrát
Jsi jak posedlá dravá holka smìlá
kdo tì osedlá vlèice osamìlá
V�eho u�ívá� v�dycky napoprvé
a pak utíká� volá tì hlas krve
Neumí� lhát rovnou øíká� nech mì jít
Nezajímá tì cos mohla v�echno mít
Jsi jak posedlá...
11. Blázni víry
Fámy se táhnou jako zástup èernejch vran
kde se tu platí jak je cena vysoká
Øíkáte dobrý tak jsme do�li ptám se kam
snad vzal nás proud a studí voda divoká
Kde komu úèty skládá èeho se nedostává
Bláznùm víry
Se svojí kù�í chodit na trh bez ptaní
ve válce rù�í hledat marný poznání
Nevì�et hlavu maska úsmìv smutnej klan
nudit se v davu jeden z vás a pøece sám
Na co jde sáhnout co se zbortí do v�ech stran
v�echno co ztratí� nikdo víc ti nevrátí
Pøidá� se do hry potom pozná� je to klam
nìkdo tì shodí jen se zády obrátí
Kdo komu úèty skládá...
12. Tu�ím zradu
Mívá� svý krátký chvíle kdy tì znám
tvý krámy vete� skvosty sádru porcelán
Hlídá� mý noèní cesty ke hvìzdám
poznámky dvojsmyslný rázem poslouchám
Tu�ím nìjakou zradu neèekej mùj dík
Tu�ím nìjakou zradu proè ten smích
co dá� mi na pomník
Tu�ím nìjakou zradu byl jsem sladkej fík
Tu�ím nìjakou zradu teï mi øíká�
vá�nej trpaslík
Toulání ve snech nìco napoví
u� dávno neslýchám tvý slova medový
Soused se svou �enou jeèí v podkroví
za pár let budem mo�ná taky takový
Tu�ím nìjakou zradu...
|
|
