|
ADULTERY LYRICS
"Slovanská krev" (2004 EP)
1. Cesta do Krajin Vytou�ených
2. Slovanská Síla
3. Ohnìm a Meèem
4. Slib na Svou Æest
5. Brány Vogatisburku
6. Bitva Cti
7. Navia
1. Cesta do Krajin Vytou�ených
Nechte kapky de�tì rozeznít v korunách stromù bájnou legendu,
kterou jen tyto nìmé tváøe pamatují.
Tehdy odvaha a stateènost na�ich bratøí dokázala, �e slovanský národ nepoklekne pøed �ádným loupe�ivým a zrádným nepøítelem.
Sly�te povìst o Slavojovi,
který cítiv�e své srdce pro vlast bíti vedl své bratry za svobodou do nových krajin.
2. Slovanská Síla
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme �ít,
proti vrahùm, otroctví, nás nikdo se nezmocní.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme �ít,
silný meè, øev havraní nás Perun ochrání.
Sny v èerných oèích, my najdem zemi svou,
cesty dnem a nocí, tajemnou krajinou.
Temná noc se dívá, du�e halí nám.
Sny v èerných oèích, hromy v dáli zní,
my roky jdem dál, ná� pochod nekonèí.
Teï v dáli vidím kraj, ten pocit svobody,
jen slunce a èerstvý vítr - tu nebude chudoby.
Teï v oèích vidím slzy, sny se naplní,
to víra k na�im bohùm nás v�dycky zachrání.
Poselství na�ich pøedkù my kolem zasejem,
v�em slovanským bratrùm mír a svobodu dopøejem.
Kdy� zlo nás pøijde zlomit, tu nepøítel okusí.
Ostøí na�ich meèù jejich du�ím neodpustí.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme �ít,
proti vrahùm a otroctví, nás nikdo se nezmocní.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme �ít,
silné meèe, øev havraní a Perun nás ochrání.
3. Ohnìm a Meèem
Pozvedni meè, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.
Neklekni nikdy na svou èest, pak bude z tebe panovník.
Ruka silná, bystrý zrak, zpìnìná v �ilách koluje krev.
Pohled tvých oèí boøí hrad, pozvedni svoji korouhev
Teï proroctví, ta slova tu zní,
bratrstvo stojí tu dál,
nikdo nás neporazí,
my vìøíme v sebe a v ná� kraj.
Ta slova co v dáli zní,
odplaty den by tu stál,
rohy se rozezní,
ná� váleèný rituál.
Ticho jen pár smutných písní,
popel, oheò dmýchá �al.
V�ichni bratøi po krvi �ízní,
chybí tu udatný král.
Kde jsou ty noci, co písnì zpíval
staøec o legendách,
�e v daleké tvrzi najde se král,
je� budí v�ude strach.
Slované budou písnì zpívat
u ohòù svobodní.
Dokud vládnou války a meèe
nás nikdo se nezmocní.
Odplaty na�í den pøijde,
my vrátíme se zas.
Svobodni s meèem v ruce
dobudem zemi pro nás.
Pozvedni meè, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.
Neklekni nikdy na svou èest, pak bude z tebe panovník.
Ruka silná, bystrý zrak, zpìnìná v �ilách koluje krev.
Pohled tvých oèí boøí hrad, pozvedni svoji korouhev
4. Slib na Svou Æest
Hej bratøi sly�te slova, k cíli vede cesta strmá.
Hrad stojí co ochrání nás a v nìm kní�e ná�.
Na�e srdce, síla velká, my budem se bít na lukách,
rozední se rudé slunce, budem se bít s meèem v ruce.
(To� slova Slavoje k Sámovi):
"Já slibuji na svou èest, �e meè mùj se bude bít v�dy na stejné stranì jako tvùj"
5. Brány Vogatisburku
Ta moc v jeho oèích, �ádný strach, jen síla,
to kouzlo ve slovech, na�e víra nás sem vedla.
Brány pevné jako vìky, tu svoboda pramení.
My pøe�li hory a øeky, to svobody znamení.
Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,
spoleènì písnì zapìjem.
Budeme spolu se bít a� do hrobu,
kde v Navii klid naleznem.
Nadejde èas, budeme zas
spoleènì v kraji slovanském.
Tasíme meèe a krev tu poteèe
v na�í bitvì vítìzné.
Bok po boku budem se bít, v tom síla na�e jest.
U� sly�ím trubky povel znít, nepøítele stihne trest.
Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,
spoleènì písnì zapìjem.
My budeme spolu se bít a� do hrobu,
kde v Navii klid naleznem.
Teï nadejde èas, kdy budeme zas
spoleènì v kraji slovanském.
My tasíme meèe a krev tu poteèe
v na�í bitvì vítìzné.
6. Bitva Cti
Úsvit pøichází, jen paprsky mlhou pronikají,
my v�ichni èestnì stojíme, ve zbroji a pøipravení.
Poslední soud, a� rozhodnou bohové,
Tvé hrdlo polkne krev,
tvé srdce probodne èepel,
v�ude jen oheò a øev,
v�ude jen smrt a popel.
Svoboda v krvi - jen boj a èest
vzhùru do boje - srazí vás pìst
Pomstím svou krev.
Pozvednu korouhev.
Pomstíme krev.
Pozvednem korouhev.
Kde v�ak má síla, kde jest,
v mé hrudi ostrá bolest.
Tady zùstává má èest
a z mých èinù jen povìst.
7. Navia
Ten den, kdy noc zùstává.
Ten den, kdy nás pohltí.
Ten den, kdy kolem zní chór
mrtvých pohanských du�í.
Ten sen, co se mi zdál.
Ten sen o støíbrném kvítí.
Ten sen co pøichází k nám
mrtvým pohanským du�ím.
Tu sílu, co Perun mi dal.
Tu sílu za vlast opustím.
Chci vidìt cestu k Navii,
k mrtvým pohanským du�ím
|
|
