|
UMBRTKA LYRICS
"Kovostroj plzeòských pánù práce" (2001)
1. 15' Umbrtka
2. Nejtìžší bytosti
3. Noèní rozjímání pøed bojem
4. Èas perel
5. Píseò Undìdova
6. StandarTní okruh
7. Kdyby radši praskla
8. Umbrtkùv dech
9. Pøátelé ve špínì
10. Øád žebravých somrákù
11. Muž s míchaèkou
12. Výkopová válka
13. Svržení slunce
14. Okruh popílkovištì a sny o špínì
15. Plzeò
1. 15' Umbrtka
15'Umbrtka
Ráno o ¹esté svolává sirénou
©kodovka v¹echny své dìlníky
Toté¾ èiní po poledni ve dvì
Pracanti opou¹tí ocelovou matku
Ráno pláèe matka,skrápí ji dé¹»
Ulice jsou plné bláta
®ádné betonové silnice
Ani ¾ádná auta v téhle dobì
Ráno kráèí Umbrtka,sly¹í pláè
Pláè sirén,továrna dychtí po práci
Víc bucharù opìt pracuje
Strhující duch ve v¹í ¹pínì
Ráno dýchá nový vlahý den
Hlupáci se brání vodì
Vyznavaèi práce se radují
Duchovním svìtem ¾ijí v posteli
2. Nejtìžší bytosti
3. Noèní rozjímání pøed bojem
Noèní rozjímání pøed bojem
Nastupte do boje,umbrtèí bojovníci
Se zbraní v pravici,kladivem èi palicí
Se ¹títem víry pravdou pánì Umbrtky
Vykroète do boje s Je¾í¹em kristem
Polnice svolává bratry v noèním tichu
Polo¾te do bláta du¹e dlící v smíchu
Zapalte pochodnì,ukazujte cestu
Na Petrohrad,k Umbrtkovu mìstu
Vykroète s nad¹ením a v mu¾ném kroku
Do ¹píny do práce v betonovém bloku
Zástupy dìlníkù do lou¾í hledí
Na vlastní tváøe s hrdostí ¾e nejsou hnìdí
Práce se nezøekli,dali jí v¹echny síly
Do slu¾eb umbrtkovi jeho nade v¹e ctili
Pøemítám v temnotì o síle této vize
Do rána pøi otevøené knize
Svìtlo nového dne do oèí moc mì pálí
Budoucnost bez slunce bychom si pøáli
Zapadlé konstrukce za mìstem odkrývat
Na místech bez lidí pøedlouho pobývat
Èerná hlína a zbytky lidských kostí
Zdrojem na¹ich denních radostí
Smrt ¹pínì ¹pínou Umbrtka umo¾nil
A já se s jeho vùlí ztoto¾nil
4. Èas perel
Èas perel
Petrohrad ze døeva Slamìné jazyky mlèí
Vlak z kmenù borovic Po kolejích drnèí
Petrohrad ji¾ strádá
Pryè putují koèièí hlavy
Obna¾ené rohy barákù
Zvìstují nadcházející doby
Èas perel házených sviním
Ode¹el se zavøeným de¹tníkem
Ode¹el i skvostný èas
Kdy Umbrtka býval dìlníkem
5. Píseò Undìdova
Píseò Undìdova
Mohutný hlas nese se
Prostornou knajpou hlaholy
Nadchází èas proslovu
Vysly¹te undìdùv hlas
Ji¾ artikulací je divný zjev
Proslulý a ji¾ ztracený
Dávný ¹tamgast od Pra¾ákù
Undìd písní oslavený
Hlas mìl jak vèelín na jaøe
A kdy¾ mluvil na Umbrtku
Ná¹ pán s úctou poslouchal
Vláènosti tváøí do tváøe
Devátá hodina,knajpa se zavírá
Undìd upadl na stùl
Kovová kostra bez desky
Výèepní vyndavá hùl
Rozhodnut vyprá¹it holí Undìda
Jak v opojení práce
Skvostná to s chrtí hlavou hùl
Undìd v¹ak støe¾en Unbrtkou
Bok po boku v de¹ti nocí
Kráèí Undìd s Umbrtkou
Jdou pomalu jak s medem
Hraje jim andìl s trumpetkou
6. StandarTní okruh
StandarTní okruh
StandarTní okruh vede na¹e kroky
Do strmých ulic na Doudlevce
U pumpy kelímek kávy a øízek
Igelit na podezdívku odlo¾íme
Doudlevce mají té¾ men¹í nádra¾í
Tam vstupujeme na koleje
A dnes v ten ¹pínou po¾ehnaný den
Mezi pra¾ci skáèe li¹ka
Chvíli jde s námi po kolejích
Pak uhýbáme spoleènì pøed vlakem
Já házím ztvrdlý zbytek bagety do okna rozjetého vlaku
Potom na cestì spatøen bezdomovec
Odkládá svùj ¹rot na kontejner
Bere si v¹ak co mu nechal kamarád
Jak skvostnì jeden myslí na druhé
Na mostì pøes øeku Radbuzu
Vidíme zákrok témìø po¾ární
Kdy¾ pracovníci loví z øeky kontejner
Kolem èekají bezdomovci a té¾ lid poøádný
U¾ noøí se z vody rezavý kus plechu
Odpad víøí kolem sebe ve vodì
Kontejner je zdvi¾en nad úroveò mostu
Skvìlé dílo odvedl jeøábník
Neustále ov¹em teèe z boku kontejneru vody proud
Náhle bezdomovec rychlým skokem
Stojí a pije co kontejner pou¹tí bokem
7. Kdyby radši praskla
Kdyby rad¹i praskla...
Tahle chladná fronta
Ta studená fronta
Je to co potøebujeme
Pøes celé léto chceme
A písní opìvujeme
Dva mìsíce neèekat
S nohama za krkem
Jen nocí a dnem toulat se de¹tìm
Prasklé ¹neèí ulity zavolat zpìt k ¾ivotu
Hlemý¾dì vykoupit hlavou cikánskou
Neustále praskat stejného hlemí¾dì
K nebi v¹ak zvedne se poka¾dé jiný cikán
Mlèí v noci petrohrad i pavlaèák u teplárny
Zdvihají se du¹e k nebi
©patné èerné du¹e
Jedním ¹nekem spasili jsme
Ne¾ádoucích zbavili jsme
Své ètvrti mìsta Plznì
Doudlevce, Bory, Slovany, Petrohrad
8. Umbrtkùv dech
Umbrtkùv dech
Umbrtkovo dech hýbá Petrohradem
Lidé se sbíhají, nele¾í to ladem
Umbtkova noc perlou v celé øí¹i
Ka¾dý jí vzývá v nebývalé vý¹i
S Umbrtkou strávit noc to je velké ¹tìstí
Málo kdo ji pro¾ije bez ne¹tìstí
Pøi raním rozbøesku kráèím Petrohradem
U Skartu obcházím a èekám na den
Ulici lemují psí hovna a ¹pína
Je to krása ( jen tak dál) ulice jich plná
Pøíznivci Umbrtky otvírejte brány
Na stoly vkládejte ¹pinavé krámy
To je strava pro Umbrtku, jinak být nemù¾e
Za skart a Umbrtku polo¾me své kù¾e
Svìtem kráèí vùdce Umbrtka
Centrum na¹eho vùdce Petrohrad
Ètìte jeho skvostné my¹lenky
Koleje rachotí, duní vagóny
Je to zázrak, krásné zjevení
Hluènì hara¹í, padá kamení
Umbrtkou promlouvá moje druhé Já
Po¹lu ho do skartu a» za mì dìlá.
Ulice jsou plné ¹píny nikdo je neuklízí
Není dost sáèkù na psí trus.
Klaòte se Umbrtkovi on v¹e zmù¾e
Skartem v¹e napraví, nebude hùøe
Jeho vùle vládne nejen Petrohradem
Zejména pak v de¹ti, mlze
Umbrtkovo síla v¹echno zmù¾e, to od nikud znám
Umbrtka v¹ak stejnì, je ná¹ Pán
Vatovaný kabát Umrtkovo kroj
Oblékám si honem jako svoji zbroj
Venku skvìle pr¹í u¾ se tam ¾enu
Chlápka od dvojky zase potkávám
Jdeme slavit Umbrtku, poèasí nám velí
U¾ nám k tomu pr¹í zùstaneme vìrní
9. Pøátelé ve špínì
Pøátelé ve ¹pínì
A¾ do pádu rosy jdou
Pøátelé ve ¹pínì tmou
Otvírá se pøed nimi svìt
Rzi a prachu tam dost
Kráèí standardní ulicí
My¹lenek plnou studnici
A v de¹ti noci a tmy
Hledají nespatøená místa
Maso co proudí jejich ¾aludkem
Je maso prasat a krav
A chlápek od popelnic co potkává je
Vyzáblý a pøesto zdráv
Krajina se uzavírá,odumírá
Svíce na pohøeb jak borovice
A ve vìtru co vlaje
Dlouhých vlasù k¹tice
Mezi koleje a vlaky
Upíráme zrak,nad námi srpek mìsíce
U¾ nezastíní ho jediný mrak
Co dìlat sedìt truchlíce
Jinam pak vede kroky ka¾dý z nás
Bloky domù je¾ obýváme
V zimì kdy¾ vládne krutý mráz
Rampouchem si maso nakrájíme
10. Øád žebravých somrákù
11. Muž s míchaèkou
Mu¾ s míchaèkou
Pane práce,noèní tmou
Vlak krou¾í nad hlavou tvou
Výhybky pøeklání se z oèí do oèí
Práce co nikdy neskonèí
Uhlí které ¹piní stejnokroj
A taneèník v kápi Ku-klux-klanu
Inspirace vìèný zdroj
Pane práce,hluèná nicoto
Popel co v ohni¹ti dohoøívá
Je památkou na dìlníky
Které chladný tunel skrýval
A kámen urval jejich du¹e
Skryl pod ocelové koleje
Jak v zimì snìhové závìje
Kdy¾ stíny zloby pustou zemi kryjí
Zpívat umí¹ posvìceným hlasem
Tu nejkrásnìj¹í práce melodii
Symbol mu¾e s míchaèkou nad mìstem na praporu vlaje
A sémì síly jistoty uvnitø mìsta zraje
Pøátelé ve ¹pínì dìlníci a bezdomovci
Osedlávají jednoro¾ce s bochníkem chleba na klínì
Jak Umbrtka ká¾e z vý¹e
Hlas padá do kotliny
Nech» stoka proudí ti¹e
Støedem plzenské kotliny
12. Výkopová válka
Výkopová válka
PartI.Masakr u bagøího brodu
Umbrtkùv vìrozvìst smrti
©edý nesportovní kolaø
Kolo v¾dy tlaèí,v¹ak nejede
V¾dy je vèas na místì smrti
Stojí na podezdívce u øeky
Na veslaøe se zá¹tí se dívá
Kol kolem se v¹ak pracuje
Pøesto¾e se ji¾ stmívá
Prací je opojen dìlník i stroj
Umbrtka v srdci síly je zdroj
Buldozer hrne hlínu do vody
Smrt není dílem náhody
Zlovìstný kolaø uspokojen bývá
Kdy¾ na smrt ¹pínou se dívá
Urèitým zpùsobem má mozek i stroj
Kdy¾ nièí ten sportem pomatený roj
Smrt sportu na slunci
Smrt barev na sportu
Smrt slunci na nebi
Smrt bohu na zemi
PartII.Výkopová válka
Výkopová válka je nelítostná k novým a èistým vìcem
Výkopová válka je vedena s ohledem na koøeny stromù
Pøevá¾nì støedem silnic aby zamezila jízdì aut
Souznìní s pøírodou nás vede k výkopové válce
Posíleni Umbrtkou s chutí sestupujeme do zemì
Géniové práce staví koleje ve výkopu metr pod zemí
Na trakci do boha pojedeme v¹ichni tramvají
První stanice je disko ¹pínu do stupidních lidí
Na prach srovnat zmetky prachem udusit
Válka je práce nelítostná plechem krájet kosti
Vysát morek ,vypít vývod bokem
Vypít v¹echny vývody bokem
Druhá stanice je kostel
Vida,koleje vedou k oltáøi
Místo nìho dispeèink za oltáøem koneèná
V tabernáklu trafo, výkopová válka je nelítostná
13. Svržení slunce
Svr¾ení slunce
Slunce ta ne¾ádoucí náv¹tìva
Slunce svi» prasatùm do chléva
Slunce o¾ivuje jedovatou zeleò
Slunce matkou ve¹kerého hmyzu
Kdo spìje ke svìtlu je zavr¾ení hoden
Moudrý uzavøe se v sebe
Slunce rozmázne no¾em Umbrtka
Nebude té¾ modré nebe
V¹echno co se na zemi udìlalo ¹patnì
Po kristu i s ním ,musí být zapomenuto
Slunce chcípne na plesnivém chlebu
Umbrtka ho rozetøe
Slunce nevysu¹í¹ na¹i krajinu a domy
Slunce nespolkneme tì,my jíme maso
14. Okruh popílkovištì a sny o špínì
Okruh popílkovi¹tì a sny o ¹pínì
Mé sny jsou ka¾donoèní ¹pína
Zavodnìné ulice, bezbo¾ná to víra
Trolejbusy v mlze ve snech èasto vidím
Otvírám své srdce je v nìm èerná hlíná
V ponurosti svìta noèních ulic mìsta
Kráèím schvácen v nitru do ètvrti Bo¾kova
Podivné místo ukrývá se v lesích
Brána do budoucnosti, svìta bez lidí
Morbivod a Strastinen - Umbrtkova legie
Pøi bouøi za Bo¾kovem na popílkovi¹tì
Oblast kraje plná betonu a prachu
Tam povstávají v mysli vize pøedstav a snù
Za doby pùsobení Pána z Teplárny
Pøes celé mìsto proudil popel splavený
Teï pøeklenut je práh budoucnosti
O století vpøed jsme se vydali
Lidské pokolení bylo vlivem nesprávných èinù
a my¹lenek svr¾eno v úpadek a¾ záhubu.
My jsme tupým lidem zastínili slunce, mìsíc a hvìzdy.
V na¹em prùmyslovì - industriálním ústavu byly postaveny staré stroje.
Napájeli jsme je naftou, zatímco jsme se krmili hovìzím masem
(to nám dodávalo sílu na práci). Zabili jsme svìt slunce,
barev a nových, nesprávných vìcí. Dlouhé uèení lidí
o vìcech správných a ¹patných se po èaso zdálo být marné.
Témìø nikdo se nechtìl dobrovolnì vzdát sluneèního svìtla.
Zapoèali jsme tedy stavìt na¹e veledílo.
Nad mìsty se zvedaly obrovské ocelové kryty.
Ve¹kerá ¹pína byla natlaèena do du¹í i tìl lidí.
Kdo byl správných my¹lenek a strùjcem svých ¹pínostrojù pán,
ten se s vùlí na¹í stoto¾nil. Kdo byl ¹patnì,
byl zahuben betonem èi ¾elezem. Inu, zbylo nás asi deset.
Stupidní civilizace upadla v beton
Jen pozùstatky domù nacházíme ve mìstech
Pøíroda za staletí plnou sílu nabrala
Nová velká zvíøata chodí v na¹ich lesích
Nikdo z nás dvou neví v jaké dobì jsme
A¾ vrátíme se z okruhu staneme ve mìstì
Krajina poka¾dé jiná v dobì nejasné
Do èasù èerného kovu se za de¹tì vracíme
Zase vidíme bezduchost slepých a tupých davù
Je¹tì¾e mé sny jsou plné trolejbusù
Vìèný dé¹» nad Plzní z vrstvy betonových mrakù
V oparu noèní mlhy vidím koneènou tramvaje
Zase se otáèí tramvaj v ¹edivém mìstì
Kráèím po betonové cestì na pøehu øeky
Úzká ulice, voda, tma stará tramvaj duní
Znovu ta koneèná, jdu stejnou cestou
Atmosféra kanalizaèních stok uná¹í mì i ve snu
Vchody kolem øek, je to Plzeò a není Plzeò
Stále stejné zajímavé mosty pøes èerná koryta
Køi¾ovatka v de¹ti, trolejbus a starý dùm
Vize pokraèují, vcházíme do úzkého domu
Prach na rozpadlém schodi¹ti le¾í u¾ snad staletí
V té nejvy¹¹í místosti je spousta starých skøíní
Otevírám skøíò a nemám slov, ve snu vidím ¹pínu…
Pocity ¹pinavé - popílkovi¹tì
Pocity ¹pinavé - vize trolejbusù
Pocity ¹pinavé - voda a beton
Pocity ¹pinavé - koneèná tramvaje
Pocity ¹pinavé - Umbrtka
15. Plzeò
|
|
