|
UMBRTKA LYRICS
"Betonová opona" (2002)
1. Kovostrojní symfonie
2. Dùlní prachmatická vozba
3. Neopravitelní lidé
4. Laminátka
5. Poslední zvonìní
6. Prostoupen lešením
7. Ideální dìlník
8. Stavba mostu
9. Prapodivná ètvrť
10. Nový purpurový den
11. O šedé moudrosti
12. Tajné cesty komínù
13. Lesní kovovýroba
14. Teplárenský okruh
15. Umbrtka a hlupák
16. Práce rodí hrdiny
17. Opìtovné uvìdomìní
1. Kovostrojní symfonie
Kovostrojní symfonie
Kraèím po ulicích Plznì, kráèím po Zvradlanech
Pr¹í mi ¹pinavé bahno na kabát, ¾elezné dunìní tu zní jak ve snech
Výtok ¹edé smìsi praská
V pecích vysokých kov
Soustruh výkon podává
Klikovou høídel tvoø
Hrbaté dlá¾dìní vládne chodníkùm,
Popeláøní siluety se mìstem potácí
Odpadní materiál svá¾en je na skládky,
Kde se dodr¾ují technologické procesy
Zuøivì ptám se kontejnerù
Zda Umbrtka je nablízku
Hømotem plech mi odpovídá
Jdi, jdi k Petrohradu
Mìstem kráèí legie prùmyslových pohanù
Za¹pinìná zákoutí praví slova standardní
Mìstem kráèí páni práce v prachmatickém záklonu
Betonové monumenty hodnoty jsou základní
Procházím hrubou ulicí a spatøuji chlápka od dvojky
Následuji popeláøský vùz a zdravím chlápka od popelnic
Na ka¾dém rohu snad desítky jsou dìlníkù
Do¹el jsem na Petrohrad, vidím Pána Umbrtku
Umbrtka se nesklání pøed bohem
Umbrtka se zaklání pøi chùzi
Jeho práce je míøená do boha
Pøesto¾e ruce stále má v kapsách
Betonové pra¾ce
Ocelové mosty
©edá slova práce
Znìjící za vraty
Kovobuchot strojù
Bohazmarné hymny
Pramen v síle hromù
Zaklonìné stíny
Nádra¾í ¾ije prací za noci
Hømot lokomotiv, skøípot vagónù
Hlá¹ení pracovní i veøejná
Sestavy výhybek a odjezdy vlakù
Vìènì pr¹í ¹pinavý závoj vod a Umbrtka vkládá ruce do lednic
"Ve svém ryzím záklonu v¾dy choï", pravím já, v¹ak on nevyøkl nic
Kovostrojní symfonie hraje pod Plzní, ©kodovy závody prací ji hostí
Stotunová monstra z kovu pod bucharem zní, staré výrobní haly celé mìsto rozduní
Pramen ¹edé hudby vytryskl
Olej proudí korytem
Oceloplechové skøínì hoøí
Dìlníci se chrání sklem
Ze v¹ech chrámù práce te¾ké vozy vyjí¾dìjí, tyto tanky v¹ak nejedou do války
Jedou na velká staveni¹tì, pro Pána zbudovat ¹edé pomníky
Slávu nehynoucí Pánu práce, a» záklání se s ním tisíce dìlníkù
Prachmatická nastala revoluce, hlavní brána otevøena do ©kodových závodù
Mraky ¹edé mlhy z komínù
Obrazy chmurné na obloze
Slunce správnì za¹piòují
A atmosféru dokreslují
2. Dùlní prachmatická vozba
Dùlní prachmatická vozba
Poodhalím v ranním chladu svoje bøímì
Prvním vlakem se vydávám na cestu
Zavítám do kraje prachmatického souznìní
Kde povrchové doly jsou dílem pøírody
Leè rozpornì zní tato slova
Je to jeden z ideálù chápání svìta
Fascinován tì¾ebním prùmyslem
Vstupuji do koleji¹tì v dolu
Èerné mraky chrlí vodní závoj
Na tolik kamenù a v podzemní sloj
Tì¾ní stroje záøí v dáli kraje
Tøesky sly¹ím i pøes ¹um de¹tì
Dole v centrální oblasti dolu
Tvoøí se jezero ¹pinavé vody
Prachmatická atmosféra
Cítit je v ka¾dém koutì
Putuji ní¾ a ní¾ do hlubin
A¾ tam, kde mají horníci ubytovnu
Chci poznat jejich tì¾kou práci
Kladiva i dùlní ¾eleznici
Jsou tu praví páni dìlníci
Ú¾asná jsou jejich díla
Velkorypadla spolu s vlaky
Kromì tì¾by té¾ jedou do boha
Pøátel¹tí lidé zde pracují
Pohostili mne chlebem se salámem
Uvaøili mi horký èerný èaj
Vysvìtlili v¹echny organizaèní zále¾itosti
Pùjèil jsem si odìv, boty a náøadí
Úèastním se pracovního procesu
Naplnìn bezbo¾ným hloubením
Cítím prachmatickou sílu
Uøíznutá kolejnice budi¾ høebem do Krista, který nedostateènì
jel vlakem sám do sebe nikoliv bokem, ale pøedev¹ím jím vùbec nejel,
nebo» v té dobì do nìj je¹tì vlaky nejezdili jako dnes jezdí a nepomyslel,
¾e touha prachmatikù do nìj samotného posílat vlaky plné uhlí ta¾ené
lokomotivou typu "Sergej" bude tak obrovská, ¾e vskutku pojede do boha
pøedem, zadem i bokem!
3. Neopravitelní lidé
4. Laminátka
Laminátka
Poctivá ocel z let ¹edesátých
Valí se po èeských tratích
Vrcholy hluèné krásy
Laminátky - uhlovlakù spásy
Èerná perla drah - Laminátka
Chlouba elektrické trakce
Plastu dosti, oceli více
Støídavým proudem do boha
Laská koleje stále a znova
Èerná perla drah - Laminátka
Vzru¹ující fantazie snové
Tvary lokomotivy staronové
Naplòuje zcela na¹e srdce
Laminátky ta¾ná elegance
Èerná perla drah - Laminátka
Nav¾dy potáhne vnitøní vlaky
Dopøedu a z boha taky
Sílu ¾eleza a elektøiny
Uctívám bez pocitu viny
5. Poslední zvonìní
Poslední zvonìní
Je témìø konec boje, co smetl z povrchu èistotu
Umbrtka øídil v¹echny stroje, to aby vyznavaè mìl jistotu,
¾e srovnáno se zemí je to,
co nemìlo být nikdy postaveno.
A krásné scenérie zmaru
Pøedali ¾ivot budoucímu jaru
Buldozery nastolily v Plzni klid
Takový, ve kterém s úctou ná¹ pan Umbrtka bude ¾ít
Tramvaje, ve kterých pojedeme, ná¹ pan Umbrtka povede
na øetìzech mìstem pøes koleje
Na bitevní pláni lou¾e odrá¾í vìènì ¹edé mraky
A ji¾ poslední mrtvý protivník hanebnì sklopil zraky
Umbrtka je povznesen do vý¹in
V jeho mìstì opìt vládne stín
Prochází se po bitevním poli
©pína zde sehrála výslednou roli
Hroudy hlíny pod nohama
Kdy¾ tu sly¹í zvonìní a tu¹í
®e musí rozbít ten poslední telefon
Symbol prázdných du¹í
Cítím ducha vody v mraku
Cítím ducha hlíny v strachu
Cítím ducha ¹píny v prachu
Cítím ducha masa v krvi
Cítím ducha síly v zemi
6. Prostoupen lešením
Prostoupen le¹ením
Odebírám se ku spánku
A u¾ klesají víèka schøedlá
Otevírá se ¹irý duchovní svìt
Svým chmurným ¹atem odívá mì
Jak mech provlhlá prkna
Umbrtka ká¾e co se slu¹í
Ve snech ve ¹pínì vymáchaných
Obývám leckteré pøídomky
Ètvrtí posvìcených a nacházím
Kus hlíny vystu¾ený le¹ením
V pravdì témìø lejno pánì
Mohutnost jeho ducha docením
Kráèím podél cihel v betonu
Stejný ve snu i na ¾ivo to chci
Av¹ak to le¹ení po probuzení
Prostupuje neèekanì skuteènost
Svým chmurným ¹atem odívá mì
Ve snu to byl duch, na ¾ivo puch
...marnì a neustále se balamutí tím ¾e si
pou¹tí televizi, kdyby radìji trochu
pustili ze svého vývodu bokem, ná¹ pán
by mìl víc omáèky na hovìzím u konì
7. Ideální dìlník
8. Stavba mostu
Stavba mostu
Tì¾ká stavební technika postupuje mìstem
Ty monstrózní stroje jedou ráno za de¹tìm
Pøivá¾í beton a panely na místo díla
Dìlníci pøijí¾dí vlakem a tì¹í se do práce
Dnes je velký den prachmatismu
Koneènì práce stala se náplní ducha
Zaèíná stavba nového mostu pøes øeku
Oslavme zruènost na¹ich pracovníkù
Rozbouøené jsou vody ¹pinavé øeky
Dé¹» burácí svou píseò ranním chladem
Jeden vùz za druhým pøivá¾í pracanty
Dal¹í stroje vozí stavební materiál
Mokré ulice utápí smetí ve stokách
Tváøe dìlníkù jsou smáèené ¹pínou
Pøesto jsou nad¹eni do stavby díla
Zakrátko ji¾ jeøáb zahájí provoz
Neustále pøijí¾dí dal¹í mohutné stroje
Staveni¹tì je prostoupeno duchem práce
Bagry hloubí jámy pro mostní pilíøe
Dìlníci montují le¹ení ze v¹ech sil
Zanedlouho jsou vidìt nezmìrné pokroky
Øeditel stavby chválí své zamìstnance
®e dobøe hospodaøí s materiálem a s èasem
Rozumí si spolu a to je základ úspìchu
Ka¾dý v¹ední den - prachmatická práce
Ka¾dý v¹ední den - souhra mezi dìlníky
Ka¾dý v¹ední den - nezka¾ená mysl
Ka¾dý v¹ední den - v¾dy o krok blí¾e cíli
Most bude skvostnì ladit s krajinou
Výborný je i sám architekt celé stavby
Umìlecké dílo, prachmatický sen
Betonový monument, souèást pøírody
Mìsto se jím bude py¹nit
Neuvìøitelnì pùsobí pohled na práci
Co doká¾í stroje a poctivé ruce
Úctu zaslou¾í ti, co nemají je za zády
Ka¾dý v¹ední den - prachmatická práce
Ka¾dý v¹ední den - souhra mezi dìlníky
Ka¾dý v¹ední den - nezka¾ená mysl
Ka¾dý v¹ední den - v¾dy o krok blí¾e cíli
Po mìsíci most u¾ stojí v plné kráse
Dìlníci jeli na stodeset procent
Stále pr¹í, øeka bouøí ¹pinavou vodu
Oèi jsou kalné po ránu, v¹ak høeje pocit z díla
9. Prapodivná ètvrť
Prapodivná ètvr»
Moje kolo se tøepe
Na kamínkové drti
V¹ude kolem jsou rodinné domky
Ale ka¾dý jiný
A co lidé uvnitø?
Poøád se zde staví
Hlavnì smìrem k øece
Stroje fungují a lampy svítí
Ale dìlníci se chopili pití
Míchaèka zøejmì drtí kamínky
Z cesty po které jsem jel
A tøepal jsem se, strachy?
U jednoho domu obdivuji ¾ivot
Koèièky v prùmyslu si hrají
Do odpadní roury ruce strkají
Vyndavají a olizují
10. Nový purpurový den
11. O šedé moudrosti
O ¹edé moudrosti
" Procházíme mlhou jedinì tak, ¾e ji necháme projít námi
a sluneèním oparem jedinì tak, ¾e jej necháme rozbít se
o na¹e èela. "
Kráèíme hrdì, nikoli v¹ak vzpøímenì
Záklonodárství krásné a úèelné
Na¹e putování je pohøbem i oslavou
Vidìli jsme konec v¹eho, jak se øítí noèní tmou
®elezo mezi listy s popelem se snoubí
Mocné vì¾e mezi kmeny mlèí temnou ozvìnou
Vzdálený ryk tramvají na¹im du¹ím odhalí
®e srdce mìst se ukrývají v lesích
©edý smutek, ¹edý hnìv na¹i moudrost provází
Svázáni jsme s výjevy, které okruh pøipraví
Pusté nabe nad hlavou daruje nám dé¹» a mráz
©edá moudrost skrze nás nová jména dostává
Stín protíná dal¹í stín, vyhne se nám letní èas
Dýcháme hlínu a cítíme tep betonu
Náhrobky tuposti nám noèní stezku lemují
Polní cesty nás dr¾í travnatými dlanìmi
Jsme jejich poslední králové
12. Tajné cesty komínù
Tajné cesty komínù
Noèní neklid vylákal mne na samotný okraj mìsta
Pøede mnou èní silueta do oblohy stínokalné
Obrys ryze továrenský, zaslou¾ilý komplex budov
Zjevu tomu dominuje mocný komín cihlový
U¾ dávno jej strhnout chtìli
Lidé, ji¾ trhanì kvapí
Brání ho v¹ak hnízdo èapí
Pøed hlupci a jejich dìly
V tom se skvìje strojoøadí
Nastává posvátná chvíle
Starý komín vjí¾dí pod zem
Vydává se na cestu
Tajné cesty komínù - tam, kde je tøeba ¹íøit ¹pínu
Tajné cesty komínù - tam, kde je tøeba zkrá¹lit obzor
Ètyøjediná samota na¹ich okruhù
Tajné cesty komínù - vnímáme v pùdì za Plzní
Pod úrodným blátem polí a stavebních pracoplání
Dráhu skrze lùna strání, kanálù a hor si volí
Na své cestì odpoèinek najde v silném tìle dubu
Smìle ptám se ztichlých lesù: Kolik ve vás komínù?
Stovky a tisíce prachmatických chrlièùputují pod svìtem.
Z nich ka¾dý teï daruje èást svých drahocenných cihel
pro dobro ultimátního plánu stavebního hnìvu:
Z vysoké pece v zemském srdci vyrùstá nový starý komín,
vede do støedu slunce, které ji¾ nestaèí jen stínit kouøem.
Zevnitø je odvìký nepøítel vyplnìn hustým kovodýmem
Pohasíná, mìní se...
Se skøípìním vesmír stárne, jiný patron jím teï pluje
Jeho záøe o¾ivuje dávné stroje ¹edodárné
Ten kosmický difuzor, temná koule ocelová
Zrodí se pod jejím svitem nová rasa dìlníkù
Tajné cesty komínù - tam, kde je tøeba ¹íøit ¹pínu
Tajné cesty komínù - tam, kde je tøeba zkrá¹lit obzor
Ètyøjediná samota na¹ich okruhù
Tajné cesty komínù - vnímáme v pùdì za Plzní
"Toto je ten pravý øád!
Zákony lidské proti nìmu - jen kudrlinky na chaosu"
13. Lesní kovovýroba
Lesní kovovýroba
Nahoøe pod klenbou vìtví rostoucích
A mocnì se chvìjících na cihlových kmenech
Vzduch plný ¹edi lesa z bì¾ících
Soustruhù vychází mezi náøadí a mech
Necítím ¹kùdce ani smrt
®ije tu brouèek, ¾ije tu vrut
Prachmatická práce koná se v lese
Soustruhy rozseté jsou v¹ude pøece
Nechápou údajní ochránci pøírody
Nechápou pranic tento vztah
Stará kovovýrobna vtìlila se do vody
V stromech ráj komínù a pøesných vah
Ó, jak slo¾ité to cíle a cesty tajné
Ó, jak city vládnou blahodárné
Ó, jak rád tam kroky své vedu
Ó, polotovary do lesa nesu
"Cestou jsem pohlédl do kanalizaèní vpustì
a spatøil jsem právì projí¾dìjící komín."
Dotknout se stroje, s náøadím pochopit ¾ivot!
Jednou jsme na svìtì a pro prach budeme zpívat!
A proto:
Soustruh, který ustaviènì pracuje v lese
Nevyrábí døevo, jak bys domníval se
Zpracovává ocel pro blaho svého kultu
Výrobky chrlí bez kompromisu
Skrz vinutí motorù proudí míza ze stromù
Skrz boty dìlníkù proudí mnoho potokù
Ve sklíèidlech soustruhù úpí víra Je¾í¹ù
Lesem vedou koleje, ne v¹ak stopy oleje
"Láska k prùmyslu sahá a¾ do nitra zemì a jako ono samo je ¾havá."
14. Teplárenský okruh
Teplárenský okruh
Stejné dny a ¹pína v du¹i
Spojuje nás víc a víc
Do míst kam se musí
Na ¹pinavé okruhy
Dnes povstal den mezi kameny
A já vstal do zvuku metalu
Protøel oèi a zaèal èekat
Na noc která opanuje den
Teplárenský okruh zaèal u¾ se plní podkroví
Páni práce ze v¹ech koutù zemì na¹í
Pøichází a ji¾ záklonem mi odpoví
Trochu je¹tì pustíme i hudby cizí
Ale pak ji¾ na Petrohrad jdeme
V podchodu u nádra¾í ètu text
Kdy¾ jezdící schod jeden za druhým mizí
Skladba ve skladbì: Prachmatický Imperator
Vyprahlé tóny blokují mé my¹lenkové procesy
Trýzní mì hudba sluneèních národù
Mám pocit, ¾e mì ¹típou komáøi
Marnì teï tou¾ím po krutém mrazu
Nechci suché pou¹tì ani ostré slunce
Nechci ani mìsíc, jen ¹edé mraky
A» pr¹í po ránu do tváøí dìlníkù
A» svìtla vyhasnou a chlad tupost pohltí
Mým snùm vládnou èerné lesy a ¹edé øeky
Mým snùm vládnou èerné vlaky a ¹edé mosty
Jsem poutníkem po starých továrnách
Zdìné monumenty jsou souèástí pøírody
V¹udypøítomný Umbrtka
Velectìný Imperator
Staví se zády ke svìtlu
V¹ak rozhodnì ne k pøírodì
Záklonem svým Pán dokazuje
Kolik lednic rozmontoval
Tato práce ho naplòuje
Ani¾ by o ní rozhodoval
Výtah to je místo smradu
Parfémem se zhyzdilo i hovno
U¾ ani lejna nemají vkus
Pøecházíme most a podél stadionu
Jdeme k mocnému soutoku
Øev ná¹ co zní jako z ampliónu
hraje cyklistùm do kroku
Zde je místo vyzvání v¹ech Umbrtkových jmen:
(jména)
Ten malý kus pole podél høi¹tì
A my víme co øíct zcela jistì
Jsme toti¾ na místìkde ¾elezný je most
Kde blí¾íme se ke chladícím vì¾ím
Skvostné plzeòské teplárny
Kde oslovujeme jménem salámy:
(salámy)
Vzácné okam¾iky u vì¾í kde vzduch
Vìznìn mezi kusy kovu
Koleje komíny a kouø do boha
A dìlník jde nocovat do bagru
Tam opodál tì¾ té¾ skáèe zajíc
Ten první co bì¾el do boha
Koleèkem salámu doprovázen
Vlakem , salámem ,zajícem do boha
A tì¹íme se na vlak, který v trní odpoèívá
Pøekraèujeme koleje, je jich plná noc
A vlak co v dáli jede , tesknì píseò práce zpívá
Strojvùdce má moc
A silueta u kolejí pravidelnì pravou ruku
Na pozdrav vlaku zdvíhá
Jako závora kdy¾ zdraví vlak
S takovou chutí, ¾e jsme u Keramontu
Na Jateèní a Morbivod øíká:
(citace z okruhu)
Kolem pavlaèáku zlých lidí
Co veselou hudbu v noci pou¹tí
Jedlík to» výrobce knedlíkù
Které pak u konì jíme takjako ná¹ pán
Pak vdechujeme ulice, tìch vlakù
Zkrz odstavi¹tì jdem
Cítíme pøicházet ráno s ve ¹pínì zhebnul den
Kruhový objezd ten v¾dy pøejdem støedem
Tam na rohu pak konèí okruh
A dal¹í den naplní nás zcela v¹edním jedem
15. Umbrtka a hlupák
Umbrtka a hlupák
Stalo se to pøed nedávnem, stane se to zas
Ne ka¾dý je schopen pøijmout plzeòského ¹pínypána
Toho dne, kalného rána, jistý hlupák kráèel mìstem
Spatøil Pána Umbrtku, jak vládne prací velikou
Kolem skartu ¹el ten hlupák tuze zvlá¹tní oklikou
Úpana mìl kolem krku trnama nahoru
Nic ho ale nepíchalo, glazura a døeò a smích
Oblouk duhy na pa¾ích
Sportovnì byl obleèen
"Jáøku pane, co to èiní¹, nemohu to pochopit."
"Proè a naè ta divná práce, nemohu to pochopit."
Umbrtka odpovídá beze slova
Pomalu v plech udeøí, potom znova
Pomalu pøemis»uje staré lednice
Pomalu rozebírá, co je slo¾ené nejvíce
Pomalu pøechází odnìkud nìkam nelínì
Pomalu pracuje pro ¹pínu ve ¹pínì
A kdy¾ se èas naplòuje, odkládá do bláta kovy
Ná¹ Pán Umbrtka pomalu se zakloní
Po vnitøních kolejích jede pì¹ky ke koni
Do svíèkové nadrolí si slunce z du¹e hlupákovy
Ten okam¾ik pozøení je i chvílí prozøení
Hlupák náhle ví, s kým mluvil, nahlédnutí ¹pinavé
Mysl tupou mocnì rve, prachmatismus triumfuje
Pasá¾e v¹ech ¹edých písní souèasnì mu hlavou zní
Du¹í kráèí páni práce, v záklonu a vítìzní
Pod kù¾i si hlupák rve omotané mastné dráty
Chce se vrátit v ¹edou náruè, procítit tu podstatu
Chce stát èelem ke skartu, marnì v¹ak polyká ¹rouby
Køeè ho ranou sná¹í k zemi, pravda se sukovou holí
Chtìl by být alespoò smutný, ale hloupost mu to nedovolí
16. Práce rodí hrdiny
Práce rodí hrdiny
Noc obna¾ila vìtrem oblohu
Celé zástupy hvìzd v moøi plují
Na du¹i ¹kraloup z cihel
Neoblomný jako vìtry ze severu kdy¾ dují
Staroba obna¾ila cihly na rozích domù
Popínavé rostliny a ruce vagabundù
Zapisují své skutky do kùry stromù
Oèi v lou¾ích spí, cihly vodu vdechují
Nebe v hmotì temné dìlníci se srocují
Rohy ulic, vchody do masen
Vtahují tyto bo¾í pracující
Obdarováni chutí jsou, proto ka¾dý den tam jdou
Ref:
Ulice jsou tepny práce
Proudí skrz nì dìlníci
Ráno v noci po celý den
Musí ¾ivit rodiny
Koleje jsou tepny trakce
Jezdí po nich èerné vlaky
Bílý strojvùdce je øídí
Do boha a zpátky taky
Uèeò hrdý v dávné dobì, pod kým dennì pracoval
Zku¹ený to prachvedoucí, støedojemnou vládl silou
Ref2:
Praxi v dílnì získá¹ jen
Prací s postar¹ím dìlníkem
Zauèí tì do tajù díla
Za léta poznal ji¾ co je síla
Dennì uènì k sobì si bral, aby zku¹enost svou jim odkázal
Kdy pohnout plechem, jak ukrátit èasy a u brusky nepøijít o pìstìné dlouhé vlasy
Uèni ve skøíních mají vylepené tváøe hudebníkù z metalové scény
Obkreslená loga kapel, postaèující potravu ducha
Kdy¾ je èas na svaèinu, rohlík se salámem uèeò pojídá
©unku, gothaj, vysoèinu a dívá se na zpìváka z Megadeath
S úctou ráno uèni jdou inverzí potupenou krajinou
Pro krásu práce, práci pro práci
"Do továren ta¾eni jsou vlakem,
který velice hrdì jede zkrz tunely a mosty,
kterých sice u¾ není moc,
ale staèí to na dopravu do továren"
V melancholidské nádheøe
Dìlníci ráno ve vlacích dospávají
A jako v prachmatické opeøe
Osivo pro práci zakládají
Jejich mysl upøena je vírou
Do výhní pecí a koutù kolem
Strhujíci scenérie voní sírou
Nikdo v nich se v¹ak neopíjí bohem
Z ka¾dé kapky potu poctivce
Tvoøí se prachové mokøady
Sou¾ití lidí a strojù
Nutí mì psát pro nì balady
Z ka¾dé slzy, kapky krve
Kterou dìlník porodí
Z vlhka, vajec v betonu
Líhly se prùmyslové závody
Od pradávna vìøím v soukolí
Pomalé øezavé bezbo¾né práce
Vím, ¾e to nemù¾e pochopit okolí
Proè s tou chátrou èas ztrácet
"Spadly moøe èerných de¹»ù
Pro mì a pøírodu
Ne pro tu svoloè kolem
Pøiná¹ím spásu národu
Návod jak projít hnojem"
17. Opìtovné uvìdomìní
|
|
