|
TISíC LET OD RáJE LYRICS
"Tisíc Let Od Ráje" (1999)
1. Bliz
2. V horach
3. Corpse for you
4. Zemì
5. Stand
6. Tribute to ecoterrorists
7. Soumrak
8. Zapovìzene
9. Objeti
10. Zniè ty, kteøi nièi
11. Daleko
1. Bliz
Posledni slib, ktery dala noc,
ta tma popsana destìm:
"Ztratim se ve svìtle,
bez povzdechu"
Vim ze pøinasi krutost,
kazdy z dalsich dnù
Kazda z noci, kdy se vracim,
prostoupena chladem
Nerozumi hlasùm
v nekoneène dalce
(hlusi, slepi, prazdni)
nechtìji uz utect
Posledni slib, ktery dala noc:
"Nauèim tì chapat,
co øika Zemì,
kdyz se k ni blizim."
2. V horach
Øev skryty v naøku z nebe
(pøichazi a stena):
"Nauèis mì nièit
v mlèenlivem snu o temnych horach
septajicich bez soucitu"
Na utìku
pøed chladnymi svìtly
se dotykam soumraku
(neuvidim bolest)
Mam se vratit k mrakùm zpatky
(neuvidim smrt)
mam jen zùstat stat
(neuvidim bolest)
mam èekat, ze se vrati
(neuvidim smrt)
mam se asi bat
Uvnitø temneho nebe
prosi o nadìji:
"NAUÈIM TÌ NIÈIT
S JMENEM ZEMÌ NA RTECH!!!"
3. Corpse for you
4. Zemì
(Kdyz nahlednes do propasti
i propast nahledne do tebe)
Najdes jestì odvahu zaèit se branit?
Umirame s kazdym pokacenym stromem
S kazdym zapadem slunce nad krajinou v poutech silnic
(sepot stromù: Pomstis nasi smrt?)
Smim vic nez pro ni dychat:
(dokazes se jestì zbavit jejich pout?)
Øikaji:
"Neni nic skuteèneho kromì vìci,
Neni nic krasnìjsiho nez bohatstvi"
(hlasy z bouøe: ROZMETEJ TY LZI NAPRACH!!!)
Kdyz nahlednes do propasti uvidis jen prazdnotu
(stejnì jako ona)
NAJDES JESŤE ODVAHU ZAUTOÈIT?!
5. Stand
Budoucnost v oèich zahalenych mrazem,
Skryvam se pøed tim prazdnym pohledem
Nepusti mì do sve blizkosti, nikdy
(Nevìdi
jejich prokleti
bezcitne bestie
naplnìne nìhou)
"Pomozte nam dojit ke svìtlu!" (naøikaji)
"Nauète nas slyset jejich plaè!" (septaji)
"Zbavte nas toho prokleti!" (plaèi)
Hledam zapomnìni
V tomhle prazdnem snu
6. Tribute to ecoterrorists
7. Soumrak
Potichu,
aby nikdo nevidìl
(neslysel)
se potapim do naruèe noci.
Jsem tak bledy,
jen Stin Stinu,
jen slovo promìnìne bouøi v naøek
"Ukaz mi tajemstvi Zemì
a temnou rozkos nadechnuti,
promìò mou dusi v sepot stromù
v soumrak pøichazejici z destìm
ZABIJ MÌ, ABYCH MOHL ZABIT TEBE!!!"
A nikdo nas uz nespatøil
(nenavidim a chci jen snit, s Temnotou co zabiji)
A nikdo nas uz neproklel
"Obracim svìt vzhùru nohama,
abychom prozili do konce,
nasi temnou pohadku o krase."
Najdeme se ve snu, me høisne tajemstvi
8. Zapovìzene
(Touzim se setkat s duchem davneho milence,
ktery zemøel døiv, nez se zrodil Bùh lasky)
Nechal jsem
kùru stromù
Laskat kùzi mrtvych
a snil o Zapovìzenem
"Pojï se mnou
do naruèe z vìtvi
v noci pøilis krasne pro zivot"
V noci, kdy stromy mluvi
A ja jim rozumim
Tolik nadhernych okamzikù, v jedine chvili,
kdy jsme splynuli se Zemi
a dali ji svou touhu,
Jak selmy milujici koøist,
Jak ruce boøici betonovy svìt,
Jak oèi zrozene z vìtru
Vracim se k te, ktera ma tisice jmen
k demonu mìsièniho svìtla
a zapovìzeneho milovani.
Andìl plny bolesti,
Ktery umira aby se zrodil Bùh lasky
9. Objeti
Ponoøim tvaø do kamene
abych pochopil co citi
Odevzdam sve tìlo ohni
kdyz unikam jejich pohledùm
Dycham s kazdym kouskem Zemì
S kazdym stromem, ktery chtìji zabit.
Ztraceny v hluku a dymu
V mìstì bezdìjneho hledani.
Èekam az bouøe zasepta me jmeno
Mezi tisici jinych
Najdu pak silu
skryt se v nitru skaly,
ktera citi to co ja
10. Zniè ty, kteøi nièi
Mrtvi,
S oèima jak tvaøe v pisku
Chladni,
Jak slova, kterymi se obhajuji
Dotkni se zrakem oèi zviøete
a spatøis v nich sebe:
loutku v rukach tìch, kteøi rozhoduji,
jen tvaø, pøed kterou se skryji
Tak vem do ruky kamen
A zniè vsechno co nas nièi,
Kazdy kousek Zemì
Bude v tu chvili s tebou
Kazde zviøe v jejich klecich
Ti da svou nadìji a silu
Jako ja
Jako ty
Tisice oèi
v mracich, ktere nikdy nespatøis,
sleduji a èekaji,
az najdes odvahu a touhu,
znièit ty, kteøi nièi
11. Daleko
|
|
