|
SYMPHONIA DIVINA LYRICS
"Symphonia Divina" (2007)
1. Příchod Zlých Dnů
2. Spasení
3. Apokalypsa
4. Kříž
5. Vysvoboď Mě Z Pekel
6. Dokonáno Jest
1. Příchod Zlých Dnů
Obrátil ses ke mně zády a v tom okamžiku, padl´s do tmy.
Jsi pohlcen nenávistí, jsi pohlcen zlobou,
Jsem zaplaven smutkem, chci odejmout to břímě.
Jak dlouho budeš v temnotě, jak dlouho se budeš skrývat.
Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého života,
než nastanou zlé dny, o kterých řekneš:
"Nemám v nich zalíbení, nemám v nich zalíbení…"
Pak se vydáš do svého věčného domu, už bude pozdě,
byl jsi dlouho v temnotě.
2. Spasení
Jsem ten, kdo nemá vůbec nic, nemocné srdce bezmocně tepe mi v dlani.
V zrcadle světla pozoruji svůj vzhled, v zrcadle božství odkryla se má nahota.
V zrcadle světla odkryla se má nahota.
Jsem ten, kdo nemá vůbec nic, nemocné srdce držím před Tebou v dlani.
Třesu se chladem, čekám na záchranu. Dotykem ruky uchopil´s mou duši.
Třesu se chladem, čekám na záchranu. Dotykem ruky uchopil´s mou duši,
vyrval´s ji ďáblu ze spárů!!!
3. Apokalypsa
Nastal čas poslední, zrodil se počátek bolesti
Měsíc ztrácí svou tvář a spadlá hvězda odkryla zem
Zem rozkvetlou nenávistí, lidským soužením nasycenou Kalich přetekl. Poslední odbyla hodina
V hluku té hrozné noci, kdy srdce umírá
V hluku té hrozné noci, kdy můj svět utichá
V tichu té jasné noci uzřím Syna člověka
Uzřím Syna člověka přicházet v oblacích
Nebe a Země pominou a v tom se narodím
A v tom se narodím
4. Kříž
Prvními paprsky mě prostupuješ a s dalšími minutami ukládáš se v těle,
krev mou očerňuješ, mysl zatemňuješ.
Táhneš mne k popravišti alejí smutečních vrb, hřích už si kápi nasazuje,
hřích už si kápi…
Táhneš mne k popravišti alejí smutečních vrb, hřích už si kápi nasazuje,
však u cesty září kříž!!!
Vysvoboď mě z otroctví, ze zajetí hříchu, volám k Tobě Bože můj, skrop svou krví srdce mé!
5. Vysvoboď Mě Z Pekel
Vysvoboď mě z pekel
Za chvíli už nevzlétnu, už neroztáhnu křídla, už nedoletím za obzor,
už nespatřím Tvou tvář.
Zbyde jen torzo, ve kterém srdce marně tluče.
Prstem maluji v popelu své duše.
Svázán provazy smrti,
otráven černým jedem, Bože smiluj se nade mnou,
Bože vysvoboď mě z pekel.
6. Dokonáno Jest
Jako by mezi mnou a Tebou byla hluboká propast. Jdu k Tobě, pospěš mi na pomoc.
Jako by mezi mnou a Tebou bylo údolí smrti, klopýtám, padám, za sebou mám hořící minulost.
Slyšte! Kolem se smějí, ti, kdo připíjí
zlu na počest.
Tys přišel, na zem zachránit člověka, vadnoucí trávu - uvadlý polní květ.
Na cestě leží těla těch, co se vzdali. Já ale stoupám vzhůru a padám pod Tvůj kříž.
Slyšte! Dokonáno jest!!!
|
|
