|
KNOCK OUT LYRICS
"Promìny" (2003)
1. Dr.Faust
2. Promìny
3. Nadìje
4. Halleyova kometa
5. Šílený svìt
6. Cukr a biè
7. Knockout
8. Adam a Eva
9. Cestovní horeèka
10. Noc kouzel
11. Memoáry
12. Král
1. Dr.Faust
D R. F A U S T
Duši upsal jsem ïáblu, teï je mi to líto,
mamonem touhy zaslepen - jsem Dr.Faust,
dneska mám pocit, že každý už ví to,
dobrými skutky se snažím okolí zmást.
Krví jsem se podepsal,
tím se vlastnì odepsal,
teï èekám, co bude dál,
kdy mùj èas pøijde...
Mefisto je mùj druh na podivné pouti,
který mi našeptává, co dìlat mám,
úniku pøed ním není a to mì rmoutí,
radìji bych byl sám - docela sám.
Krví jsem se...
Refr.: Smlouva krví na pergamenu,
takhle žít dál už nemá cenu,
z duše ïábla sám nevyženu,
za èím se ženu ?...
2. Promìny
P R O M Ì N Y
Posledních pár dnù,
chøadnu a vadnu,
s èím zase na mì pøijdeš jenom èekám,
Dost mì to vzalo,
snad víc, než málo,
však jestli na tom trváš klidnì jdi nìkam.
Refrén: Vysvìtli mi, prosím, své náhlé promìny,
Tvá slova v hlavì nosím - kostky jsou vrženy...
Nejím a nespím,
divnì se cítím,
abych to upøesnil, tak jenom pøežívám.
Já se trápím
ale Ty zatím,
jsi jako vymìnìná, že už Tì nepoznám.
Refrén:
Lež jak z partesu,
tìžce to nesu,
copak se jenom za tou zmìnou ukrývá?
Vyspím se z toho,
však nocí mnoho,
uvidím stále Tvou tváø jak se usmívá.
3. Nadìje
N A D Ì J E
S nadìjí jsem se k Tobì obracel,
dávnìji - iluze jsem poztrácel,
radìji - vrať mi víru v tento svìt,
možná podaøí se Ti to hned...
Trapnìji jsem se asi necítil,
strmìji - dolù nikdy neøítil
s berlièkou alkoholu pøežívám,
ráno moudøejší veèera nebývá...
Refr.: Možná zasloužím pohrdání,
za zpùsob jakým léèím žal,
své drahé nejednou jsem ranil
i proto, že jsem èasto lhal...
S nadìjí chci se k Tobì obracet,
nenech mì v nejistotì potácet,
možná máš jiný recept na mùj splín,
budu se muset vyrovnat s tím...
4. Halleyova kometa
H A L L E Y O V A K O M E T A
Jednou za èas pøilétá
Halleyova kometa,
která prý nic dobrého nepøináší.
Morové rány zvìstuje
a toho, kdo s ní laškuje
do prachu vìèného též velmi èasto sráží.
Refrén: Šťastný je ten, kdo ve hvìzdách se vyzná
a jejich dráhám rozumí
pro mì jsou hvìzdy a to se vám pøiznám,
pouhé tøpytky - nad námi...
Obrovský se zdá ten náš svìt,
však výraz pìt svìtelných let
je pouhý pojem, který nikdo nepochopí.
Merkur, Venuše, Zemì, Mars,
Jupiter, Satern, Uran zas
a tak dál, to prý mají znát i lidé hloupí.
Refrén:
Blížence, Lva i Vodnáøe
vyèetl jsem si ze snáøe
souhvìzdí zvìrokruhu uzavíraj Ryby.
Pohyby hvìzd chci sledovat
až pozdì k ránu chodit spát
a nikdy v nièem nedìlat už žádné chyby.
5. Šílený svìt
Š Í L E N Ý S V Ì T
Kam spìje svìt,
vpøed nebo zpìt,
pøiznám se vážnì nevím.
Èasto se stydím,
když kolem vidím,
jak pere se tamten s tím.
Refr.: Prý ve jménu víry
se dìlají díry
do hlav všech „bezbožníkù“,
když máš jiný pùvod,
tak už je tu dùvod
pøidat Tì k nebožtíkùm...
Prozatím války
sledujem’ z dálky,
kdo ví, co bude dál,
když známe atom
nezáleží na tom,
kdo, kde vlastnì stál.
6. Cukr a biè
C U K R A B I È
Metodu cukru a taky bièe
na mì používáš,
pøedem vím, že když mi dáš klíèe
doma nebýváš...
Snažím se, abych vyvolal dojem,
že mi to nevadí,
fóry Tvé jsou pro mì už pojem,
co život osladí.
Nevím, co dìlat dál,
nìkdy bych vzteky øval,
hlasitì nadával
a pak se smál...
Ty asi zkoušíš, co vydržím,
jestli mám v sobì zlost,
do nekoneèna nepoèítej s tím,
brzy øeknu: „ a dost“...
Nech si ten svùj „cukr a biè“,
nìkdo na to skoèí,
já totiž balím a jdu pryè,
nemìj tak smutné oèi...
Nevím, co dìlat dál,
nìkdy bych vzteky øval,
hlasitì nadával
a pak se smál...
7. Knockout
K N O C K O U T
Znáš mì z té horší stránky,
kdy na copánky jsem Ti kdysi sáh’.
Mám další èerné kaòky,
za to, že mùj kámoš je floutek Mach.
Pomluvy snadno se šíøí,
jak hadi a štíøi vylézají z dìr,
èasto Ti na srdce míøí,
názor okolí víøí - jak chceš to ber.
Než jsem se staèil obhájit
dalas’ mi knockout...
i za to, že hraju bigbít
dalas’ mi knockout - knockout...
Nevím, zda stálo to za to
špínu a bláto nechat na sebe házet,
chtìl jsem se Tì zeptat na to,
když budeš pøed domem kytky sázet.
Èekal jsem marnì na zázrak,
až slunce za mrak dlouze se skrylo,
opìt dostávám na frak,
zaèínám chápat, èí je to dílo.
Než jsem se staèil.......
Lidé skrývaj’ se za masky,
pak z toho vrásky na èele mám,
hledám odpovìï na otázky,
co dìlám špatnì - proè zùstal jsem sám.
Než jsem se staèil.......
Refrén : Mívám pocit, že se mi to jenom zdálo,
necítím se vùbec vinný,
lituji spíš Tebe více - nežli málo,
i lidi, co se tak „èiní“...
8. Adam a Eva
A D A M A E V A
Víš, co na mì platí,
víš, co udìlám?
Možná, že se vrátím,
možná budu sám...
Osobnì to neber,
snahu jistì máš,
Adam mìl pár žeber,
jestli vzpomínáš...
A jak dopad’ v ráji,
bible dokládá,
všechno bylo v háji,
vzpomeò na hada...
Ženy vše ví nejlíp,
díky jablku,
než se vzpamatuješ,
máš je na krku...
Refr.: Adam s Evou,
jako pøíklad slouží,
než se Adam nadál,
už se v potu plouží...
A tak se to dìdí,
z otce na syna,
a ti, co to vìdí,
špatnì usínaj’...
Ženy hnací motor,
jsou našich poèinù,
nehledejme dùvod,
když známe pøíèinu...
9. Cestovní horeèka
C E S T O V N Í H O R E È K A
Cestovní horeèka nás porazila,
nesmìjte se nám, je to fakt,
už zmínka o cestì je vìc nemilá,
nemùžem za to, je to tak...
Nìkdo se na svou cestu tìší
a nedìlá mu potíže,
ať jede koòmo, ať je pìší,
èi letí v stavu bez tíže...
Refr.: Závidíme takovým to lidem,
co cestují s požitkem a klidem,
obdivujem ty, co nic neztratí,
sám se kufr tìžko domù vrátí...
„Všude dobøe - doma nejlíp“,
jen to heslo uznáváme,
do neznáma nechcem jezdit,
vždyť to doma pìknì známe - snad?
Nemilujeme plavbu lodí
a hloubku, co je pod námi,
Titanic výstražnì nám hrozí,
toť Tvé poslední koupání...
Letadla lítaj’ výš než ptáci,
ten pocit nikdo nemá rád,
èasto pak rychle výšku ztrácí,
tím skonèil let a zaèal pád...
Pøi slovì vlak nás ihned mrazí
a od žaludku nám zle je,
buïto se vlaky nìkde srazí,
nìkde zas schází koleje...
Jen sebevrah koupí si auto,
pak leží v chladu lednice,
my myslíme, že není nad to
sedìt si v teple svìtnice...
10. Noc kouzel
N O C K O U Z E L
Podívej, hvìzda teï padá,
mùžeš si cokoliv pøát,
být šťastná není snad vada,
ani to, že Tì mám rád...
Vzpomeò si na mì pøi pøání,
vždyť v srdci místa máš dost,
láska mi smutkem zavání,
jindy je ke štìstí most...
Refr.: Letní noc kouzel a snìní,
nevím, zda mùžu si pøát,
ať je zas vèera - což není
a mùžu Tì v náruèi høát...
Èekám Tì snad podesáté,
Ty stále nepøicházíš,
otázka jedna mì mate,
jestli o mì vùbec víš.
Refr.:
Kde dneska stál jsem i zítra
veèer zase budu stát,
smutná jsou bez Tebe jitra,
to proto, že Tì mám rád...
11. Memoáry
M E M O Á R Y
Spát, jenom spát o Tobì si nechat zdát,
snad - možná snad, budeš jednou akorát,
tomu nevìøí nikdo, kdo Tì zná,
jestli stejná jsi každý se ptá...
Teï pøiznávám, že jsem slepý, hluchý byl,
nevidìl - neslyšel, hned se s Tebou oženil,
asi mìl jsem Tì prokouknout døív,
radìj’ jít s kámoši na pár piv...
Refr.:
Za mnou - jsou chvíle, kdy jsem s Tebou kdysi žil,
stárnou - i vzpomínky, jak rád jsem s Tebou byl,
zbylo jen zažloutlých fotek pár
a já zaèínám psát memoár...
Sám uznávám, že jsem asi vedle šláp,
dám za pravdu tìm, co pøedvídali pád,
asi mìl jsem Tì prohlídnout - snad,
já se zakoukal do tìch Tvých vnad...
12. Král
K R Á L
Vzpomeò si na ty doby,
když bývals’ ještì mlád,
kdy meè a štít Tì zdobil,
vìøili, že jsi øád...
Ten øád, co hlásá víru,
že lepší bude svìt,
pár let jsi prožil v míru,
pøichází doba bìd...
Tvá zem Tì k èinùm volá,
teï silný musíš být,
dìjin roztoèils’ kola,
nic nejde zpátky vzít...
Jen touha Tvá Ti vládne
a v noci nedá spát,
když den soumrakem padne,
chceš snùm se oddávat...
Refr.: Nebe, nevzývej nebe,
seber, odvahu seber
jsi král...
Nedej, svou zemi nedej
hledej, dál cestu hledej
buï král...
Zase máš v ruce žezlo,
všude je mír a klid,
a tvé životní heslo
je : žij a nechej žít...
Rozvážným stal ses’ králem,
ne slabým - jak se zdá,
moc nechybìlo - málem,
zhasla by hvìzda Tvá...
|
|
