|
KNOCK OUT LYRICS
"Dùm nesplnìných pøání" (2005)
1. Èerná díra 2. Dùm nesplnìných pøání 3. Loutka Woodoo 4. Èerný brýle-balada 5. Andìl 6. Toreador 7. Èarodìjka 8. Bránou pekla 9. Odpusť mi, Isabell 10. Kaskadér 11. Troseèník-balada 12. Sliby-chyby 13. Giordano Bruno 14. Ne dnes... 15. Noc kouzel (bonus)
1. Èerná díra
È E R N Á D Í R A
Jsi jako ve vesmíru èerná díra
celého mì chceš pohltit,
vím, na lásku se možná neumírá,
ale nauèilas’ mì pìknì klít...
Nechtìj mì znechutit,
pláchnout pryè donutit,
nemusíš všechno mít,
nech mì žít...
Myslíš si, že bez Tebe tìžce strádám,
Pøísahám - moc mi nechybíš.
Potíže se svou ženou mìl už Adam,
doufám jen, že to pochopíš...
Nechtìj mì znechutit
Refr.:
Spøádáš, sítì spøádáš,
chceš abych Ti do nich spad’,
jistì vím, že nezaváháš,
využiješ všech svých vnad...
Hádáš - z karet hádáš,
jak to bude s námi dál,
do snù se mi vkrádáš,
nejsem proti - to bych lhal...
Nakonec rozhodla ses’ za nás oba,
že ujmeš se celkové režie,
než všechno došlo mi - ubìhla doba
prý, kdo nemiluje - ten nežije...
Nechtìj mì znechutit
2. Dùm nesplnìných pøání
D Ù M N E S P L N Ì N Ý C H P Ø Á N Í
Z ráje, v kterém sílu ztrácím
zpátky hledám most
nad propastí se potácím
prokletá závislost...
V domì nesplnìných pøání
mám køídla ze zlata
nekoneèné odøíkání
hrubá záplata...
Refr.1.:
Nic není jaksi samozøejmé
jsou vìci pøísnì neveøejné
a všechny dny odpornì stejné
pak nutí vabank hrát...
Mùj obraz bídy na hladinì
èas valí se pøíšernì línì
z minuty plazí se k hodinì
den nálezù a ztrát...
Refr. 2.:
Jsem andìl, co z ráje na zem spad’...
sám se sebou se musím prát...
Pøízraky jednou zmizí - zaplatím další krizi,
tak vychutnám Ikarùv pád.
V domì nesplnìných pøání
mám køídla ze zlata
nekoneèné odøíkání
hrubá záplata...
Do zrcadla tupì zírám
obraz dost ubohý
polámaná køídla sbírám
hmm - pohled pro bohy...
3. Loutka Woodoo
L O U T K A W O O D O O
Loutkou Woodoo jsem pro Tebe
a možná pøijdu do nebe
z té Tvojí lásky - mám první vrásky...
Do srdce vrážíš špendlíky
pak ztropíš skandál veliký
bez èervenání a zaváhání...
1.Refr.:
Pramínky vlasù, které tajnì støádáš
pálíš zároveò s fotkou mou...
Nad znameními dlouze vysedáváš
a pasiáns už není hrou...
Marionetou mám se stát,
hloupì se nechat ovládat
to už je pøíliš - ty asi šílíš...
Mumláš si rùzná zaklínadla
a moje rùže už dávno zvadla
co bylo - bylo - teï je to dílo...
2.Refrén:
Nekompromisní je Tvùj styl
snažím se abych vùbec „byl“
to nepøeháním...
Ty, když si nìco zamaneš
tak za tím bezohlednì jdeš
tvrdì se bráním...
Èernou magii ovládáš
úèty nikomu neskládáš
v tom vidím totiž - právì tu potíž...
Léèbu šokem snad potøebuješ
pochop, že už mì unavuješ
zazvonil zvonec - všemu je konec...
4. Èerný brýle-balada
È E R N É B R Ý L E
Zbùhdarma asi èerné brýle nenosím,
neumím škemrat - ani dneska neprosím.
Vnímám Tvou lítost - za ruku mì vodíváš,
jsi blízká bytost - opakuješ „Otèenáš“.
Už je to dávno - zhroutil se mi celý svìt,
nìjak si zvykám, že už nemám smyslù pìt...
Když pohladím Tì, èasto míváš mokrou tváø
a sny, co zdají se mi, nevyloží snáø,
v barevných snech se dívám na svìt kolem nás
pak pøišla chvíle, kdy mi náhle nìkdo zhas’.
Okamžik pravdy - pryè je víra v jistoty,
teï mám èas pøemýšlet, v èem hledat hodnoty...
Refrén:
Své brýle - na oèích mám.
Jsou chvíle - slzy ukrývám.
Vyprávíš - o barvách svìta,
u mì je tma...... a konec - veta...
Prsty zas „vidím“ výraz tváøe tragický,
pochop, že život není vùbec logický.
Nesnaž se vžívat do mých vlastních pocitù,
bojím se Tvojí lásky - jen ze soucitu.
Pro oba lepší bude, když mì necháš být
svìt vìèné tmy - ten nejde jen tak opustit...
Je velký rozdíl nìco chtít a nìco mít,
v klidu mì nechej, ať si mùžu svùj sen snít.
Ten sen je o tom, že zas jednou uvidím
za tohle pøání, vìø, se vùbec nestydím.
Sen zùstal snem a proto nechci žádný vztah
neobmìkèí mì Tvoje perly na øasách...
5. Andìl
A N D Ì L
Vìøit Ti nemám dùvod,
to øíkám hned na úvod,
nechci na prsou hada høát...
Chceš být ve støedu dìní,
které už pro mì není,
trochu klidu mi chtìj dopøát...
Nevím, kam všechno spìje,
kde-kdo už se mi smìje,
že jsem více než naivní...
A že v tom našem vztahu
mé slovo nemá váhu,
jsem prvek pouze pasivní...
Refr.:
Jsi krásný andìl s ïáblem v tìle,
však marnì hledám svatozáø...
bývávalo mi s Tebou skvìle,
dneska už nechci ztratit tváø...
Už vím, kdo za to mùže
já poslal jsem Ti rùže
a to jenom tak, pro radost...
Však nic Ti není svaté,
hladím Tvé vlasy zlaté
sám sebe slyším øíkat „dost“!...
6. Toreador
T O R E A D O R
Nadšení beznadìj vystøídala
kdo si to nezkusí
hlasitì rámusí...
Že ve mì dušièka je moc malá
Poslední kapka a pohár pøetek’
odporné divadlo
jáma a kyvadlo...
Na lidi kolem mám úžasný vztek
všem je teï šum a fuk
vždyť já jsem ještì kluk...
nesnáším pach krve
nejsem tu poprvé...
Refr.:
V arénì stojím sám
a kolem šílí davy
vùbec nic nevnímám
býci øvou - lid se baví...
Kus hadru a kopí
život je loterie
dávno jsem pochopil
chcípne, kdo nezabije
nezabije...
Aréna pro mì už onìmìla
korida skonèila
život mi znièila...
A svìtla jakoby potemnìla
v pokoji ležím sám
na lùžko upoután...
Sláva i peníze a obdiv žen
vše se vším souvisí
ïáblovi úpisy...
Hrdina koridy je klukù sen
neznají mince rub
všechno šlo na mùj vrub...
7. Èarodìjka
È A R O D Ì J K A
Zkoušíš na mì kouzla - taky èáry,
nápoj lásky dala jsi mi pít,
zaklínadla rùzná: “láry - fáry“,
jednou bez podrazù zkus si vystaèit...
Kolem krku míváš obèas hada,
køišťálovou kouli v ruce máš,
zkus mít jednou obyèejnì ráda,
možná, je to jenom sen - v nìmž se mi zdáš...
Refr.:
Mít pevné zázemí - s nohama na zemi
jsem vždy chtìl,
žít život bez kouzel - tìm vždy jsem se vzpouzel,
bohužel...
Ze šoku nevycházím a hrách na stìnu házím,
když øíkám,
že fígle zkoušíš marnì - tváøím se mravokárnì,
zaè pykám...
Zaklínadlo lásky stále hledáš,
snažíš se marnì a zbyteènì,
øekni, proè si nikdy pokoj nedáš,
zkus mít aspoò jednou ráda - skuteènì...
8. Bránou pekla
B R Á N O U P E K L A
Kéž bych v èase se umìl zpátky vrátit,
život zaøídil bych jinak - bezvadnì,
prázdnou slámu zbyteèné je mlátit,
z chyb nepouèím se nikdy - zásadnì...
Bránou pekla nahlížím - na druhou stranu,
èasto nìkde pøekážím - tím ostøím hranu...
Zøídka choval jsem vám se podle norem,
pak postavili mì pøed hotovou vìc,
mùj život - divadlo drsných forem,
úžas okolí byl pro mì správný hec...
Bránou pekla procházím - na druhou stranu,
pálím mosty, vlastnì tím - jen ostøím hranu...
Refrén:
Nechci to chápat - že zámek zapad’,
upøímné bylo doznání...
S kérkou na duši - znak èernou tuší,
ïábla se špatnì vyhání...
Komu vlastnì vdìèit mám - za druhou stranu,
vyléèit se musím sám - usínám k ránu...
Fádní dny skonèily jsem tu zpátky,
je tìžké se s tím hned vyrovnat,
žít ve stínu - chodit zadními vrátky,
„pøátelé“ chtìj’ mrtvé brouky hrát...
Bránu pekla prorážím - na druhou stranu,
všem a všude pøekážím - tím ostøím hranu...
9. Odpusť mi, Isabell
O D P U S Ť M I, I S A B E L L...
Potkal jsem Tì na Yelow Street
jednou nad ránem,
s kamarády byli jsme pít
v baru s piánem,
osudové setkání
konec rouhání
chvíle které nejdou vrátit
všechny dluhy musím splatit - bohužel
Remember Isabell, hmmmm
Remember Isabell, Isabell...
Na dno jsem si èasto sáhnul
není to nic moc,
když jsem láhev déle nahnul
pøišla dlouhá noc,
Ty jsi byla duše èistá,
která neví, co se chystá
sebe už jsem proklel zcela
za to, že mi sluší cela - bohužel
Remember Isabell, hmmmm
Remember Isabell, Isabell...
Refrén:
Don’t let me down, don’t let me down,
pomalu prohrávám...
don’t let me down, don’t let me down
vím, co chceš øíct...
Don’t let me down, don’t let me down,
já míval jiný plán,
don’t let me down, don’t let me down
zasloužíš víc...
Zvláštní shoda okolností
ve spleti ulièek,
dva psi rvali se o kosti
a feťák sjíždìl crack,
dìsné místo pro dámu,
snad Trafalgar Square...
odpusť mi Isabell,
odpusť mi Isabell...
Potkal jsem Tì na Yelow Street
jednou nad ránem
s kamarády byli jsme pít
v baru s piánem
osudové setkání
a dál bohužel...
odpusť mi Isabell,
odpusť mi Isabell...
10. Kaskadér
K A S K A D É R
Riziko je mé povolání - riziko - s tím se poèítá,
den co den vlastnì tahám tygra za ocas.
Adrenalin - vìèné rouhání - dvanáctá byla odbita
náhradník tiše èeká až si srazím vaz...
Jednou štìstí se prý unaví - známí rádi o tom vypráví
pøede mnou samým mì varují - o malér si koleduji...
Salto - smlouva a už v tom lítám - na pøemýšlení nebyl èas
hrdinou filmù bez tváøe teï mám se stát.
V noci se na posteli zmítám - došlo mi - žiju na doraz
navenek pohodu a úsmìv zkouším hrát...
Jednou štìstí se prý
Refr.:
Nebezpeèná je cesta k cíli - co si mám nalhávat
i nevdìèná - co nepøežili - mohli by vykládat...
Nohou bosou jsem dráždil hada - životem na hranì
známá s kosou mì vyhledává - vypadá naštvanì...
Nechci už dále nastavovat svùj krk pro slávu jiného,
chùzi po hodnì tenkém ledì nemám rád.
Klidnì si dejte zarámovat: „ konèím“ - co na tom divného
zubaté do oèí koukám - èastokrát...
Zkoušet štìstí - až se unaví - nehodlám - lehnu si do trávy
psi se rvou o neožranou kost - jednou pro vždy øíkám : „dost“...
11. Troseèník-balada
T R O S E È N Í K
Údìl troseèníka - je vìc jak se øíká,
že není co závidìt...
Nemám øíci komu - jak se tìším domù,
sedm dlouhých let...
Veèer po soumraku - modlím se k zázraku
stále - každý den...
Co mì zítra èeká - nevím a to mì leká,
jediný mám sen...
Refrén:
Že jsem zpátky v rodné zemi - mezi svými, mezi všemi,
že jsme koneènì zas spolu - sedíc’ u jednoho stolu,
už je to dávno - teï sáh’ jsem si na dno...
Ostrov je mou klecí - chtìl bych být nad vìcí,
je to silnìjší než já...
Myšlenky na návrat - dávají mi zabrat,
více než se zdá...
Veèer po soumraku
Refr.:
Šach mi dala dáma - pohled do neznáma
dál se nemìní...
beznadìj a trýzeò - po domovì žízeò
vìèné trápení...
Úlitba všem ptákùm - vyletìt k oblakùm
jednou - bych si pøál...
všechny dny jsou stejné - stejnì beznadìjné,
èím bych pookøál...
12. Sliby-chyby
S L I B Y - C H Y B Y
Mlácení prázdné slámy
jsou Tvoje ranní proslovy
prý znáš mé vstøícné dámy
co vypadaj’ jak mátohy...
Vyhrožuješ mi pádem
který prý bude bolestný
domù se vracím zadem
jako nezvaný pocestný...
Refr. 1.:
Fámy o mých spádech - jsou neskuteèné
a pro Tvoje známé - jsem téma vdìèné...
Od pøírody jsem „sova“
jsem zvìdav’ co s tím provedeš
veèer, co veèer znova
odcházím - snad mì nesvedeš?
Znám Tvoje tajná pøání
pøipadají mi naivní
dnes a dennì Tì raní
mùj život lehce lascivní.
Refr. 1.: Fámy o mých spádech...
Refr. 2.:
Prý v mojí kùži kdybys’ byla
mìla bys’ ke mnì slitování
bohužel, tak ses’ narodila
a proè to nevím - nemám zdání...
Neprobírejme co by - kdyby
stejnì to nemá žádnou cenu
nevím proè ze mì páèíš sliby
sliby vyrábí další chyby
a marnì žádáš moji zmìnu...
...jdu do terénu...
Zklidním se možná jednou
poèkej si nejmíò dvacet let
nad ránem hvìzdy blednou
vyhovuje mi ten mùj svìt
Netrap se k vùli chlapa
který Ti za to nestojí
víš, budu pøes den chrápat
v neosvìtleném pokoji...
Refr. 1.: Fámy o mých spádech...
13. Giordano Bruno
G I O R D A N O B R U N O
S mìsícem každý veèer vstávám,
ráno jdu spát...
A s hlavou vzhùru vysedávám,
zákony vesmíru chci znát...
S pøiznáním skuteènosti váhám,
pøi tom se ptám,
proè do oprátky hlavu dávám,
vím, budu sám...
Slunce je støedem vesmíru
a všeho dìní...
Zrušilo teze - mou víru,
èemu jsem vìøil - dnes už není...
A zástup èerných upírù
chce moji hlavu,
na rakev vzali mi míru -
- výstraha davu...
Refr.:
Kouø do oèí mì pálí,
chtíè ohnì nezahálí,
dav èumilù se vzdálí
až z kacíøe nic nezùstane...
Má pravda není víra,
kde je støed „Všehomíra“,
nikdo mi neupírá,
že co se má stát - to se stane...
Pravda je jenom jediná,
za tou si stojím...
Vím jistì - nejsem hrdina,
smrti se jako každý bojím...
Všeho zla èasto pøíèina
je slepá víra...
Pravda snad smrtí jedince
neumírá...
14. Ne dnes...
N E D N E S...
Krásnì Tì pøivítám,
a vše, co chceš Ti dám
bez odmlouvání...
Nejžádanìjší host
mùžeš chtít víc než dost
bez slitování...
Mùj sexy návštìvník
prý chceš jen vinný støik
pak musíš zpátky?!
Slibuji modré z nebe
a vnímám jenom Tebe
vyrábím zmatky...
1.REFR.:
Nesmyslné pozvání domù -
s odstupem èasu zpráva jasná
vystøízlivìní drsné k tomu -
co na tom, žes´ byla krásná...
2.REFR.:
Zùstal jsem jako opaøen, když øeklas’: „jsi lovec žen“
„urèitì ne dnes“ - slyším Tì øíkat,
„urèitì ne dnes“ - a zaèla ses’ svlíkat,
„urèitì ne dnes“ - zmatek mám v hlavì,
„urèitì ne dnes“ - a šlo to tak hravì...
Já myslel, že jsi panna,
krutá bývají rána,
vím, na èem jsem...?!!!
Byl to poøádný šok,
dal jsem si z láhve lok
a šel se projít ven...
Sám sobì nadávám,
zpátky si pøehrávám
lechtivé scény...
Není nad zkušenost,
té mám teï víc než dost,
od protøelé ženy...
15. Noc kouzel (bonus)
N O C K O U Z E L
Podívej, hvìzda teï padá,
mùžeš si cokoliv pøát,
být šťastná není snad vada,
ani to, že Tì mám rád...
Vzpomeò si na mì pøi pøání,
vždyť v srdci místa máš dost,
láska mi smutkem zavání,
jindy je ke štìstí most...
Refr.:
Letní noc kouzel a snìní,
nevím, zda mùžu si pøát,
ať je zas vèera - což není
zas chtìl bych Tì v náruèi høát...
Èekám Tì snad podesáté,
Ty stále nepøicházíš,
otázka jedna mì mate,
jestli o mì vùbec víš
Kde dneska stál jsem i zítra
veèer zase budu stát,
smutná jsou bez Tebe jitra,
to proto, že Tì mám rád...
|
|