|
INTERITUS LYRICS
"Deborah" (2000)
1. Balada 2. Deborah 3. Pavuèiny stínù 4. Poslední rùže 5. Strach 6. Utajený Bùh 7. Tredon (Deborah part two) 8. Zahrada mrtvých nymf
1. Balada
V oèích démona vidím svou vlastní krev
srdce hlubinu naplnil‘s døevìným kùlem
pohøbil jsi vìci, které jsem kdys znal
a víru, víru tu jsi mi vzal
Nadìji vyrval jsi z mého srdce
jak z dlaní rùži poslední
jsem odsouzen bloudit vìèností
za svitu hoøících pochodní
Strach v oèích bez lesku
kroky co padají do ticha samoty
hledám útìchu v šípech støíbrných
ztracen v hlubinì vlastního osudu
Když déšť tanèí v korunách stromù
vracím se z hrobu, abych zajal Tvou duši
do Tvého spánku, kde jsi bezbranná
tak nádhernì bezbranná …lásko
Ach …lásko …
pohøbila jsem Tì zaživa
a teï jsi králem mých snù
králem snù navìky
Když se blížím k Tvému hrobu
cítím jak dýcháš
jsem královnou Tvé bolesti
královnou bolesti navìky
Slyším ozvìnu, jak tluèeš na víko rakve
v dlaních mých je opuštìn køíž
slzy padají na rùže, které
dávno povadlé jsou
Když déšť tanèí v korunách stromù
vracíš se z hrobu, abys zajal mou duši
v mém spánku, jsem tak bezbranná
tak bezbranná …lásko
2. Deborah
Podívej se do èerného køišťálu
a øekni co vidíš
Budoucnost je temná
Deborah, sedla sis na chrámové schody
Deborah, v Tvých slzách utápí se svìt
A Tredon do rukou lásku vzal
do dlaní krásu, co zabíjí
a srdce v zajetí jedu jest
Tak øekni ještì co vidíš
je-li cesta, kterou osud nepoznal, tak øekni
zda dýku zbarví má krev
Deborah, usedla jsem na chrámové schody
Deborah, v mých slzách utápí se svìt
V beznadìji a v slzách klopýtáš,
vidím smrt, která pøichází
Deborah, budoucnost je temná
Já vím, že smrt je tichá
žádné stopy po slzách, já vím, že
jen dýka èeká na mou krev
Spatøil jsem tìlo Tvé
na chrámových schodech
chladné jako smrt sama
3. Pavuèiny stínù
V zajetí svíce mùj duch zas ožívá
již nejsem tentýž, jsem zmìnìn osudem
chci vzkøísit nadìji, rozetnout svá pouta
oèistit tìlo od prokletí høíchù
Letní déšť proniká mým šatem
nìžnì mne hladí, stéká mi po tváøi
má mysl plyne, jak øeka staletím
vzpomínky na život v pavuèinách stínù
Mé rùže kvetou èerným plamenem
ostré trny na Tvé cestì k poznání
již nejsi tentýž, jsi zmìnìn osudem
již nejsi tentýž, …poznal jsi pravdu
4. Poslední rùže
Slunce zapadá a svíce jež hoøí
pálí do oèí zpustlých v obrazu Tvém
poslední rùže zbývá rudá jak krev
podávám ji prázdnými dlanìmi Tobì
Pár kapek vína na dnì kalichu
smáèím své rty jak polibek, pøísaha vìrnosti
a meè je v mých rukách, jak déšť mé vlastní duše
zvedám jej k pøísaze vìrnosti, odpusť má slova
5. Strach
Morbidní pravda z druhé strany
pramínek krve a Tvùj další život
bludný kruh a vìèná ikona
svatý obraz, co nebyl nikdy zrozen
Je pøed bouøí a Tvùj èas èeká
namísto strachu jen krkavèí køídla
tøinácté pozvání a zahrada snù
deváté zrození a slepá hradba života
Pavouèí knìz a doteky snù
vìèné rozbøesky uprostøed èekání
prokletí zvonù já slyším své srdce
køik ticha, já volám sám sebe
6. Utajený Bùh
Bílý oltáø, èerná záøe
ustrnulá tváø, køièící bolestí
Doprovázej mne na køížové cestì
pro mne zpívej tisíceré hosana
zatloukej høeby do mých dlaní
otevøi duši pro mé jméno
pøijmi mou smrt …
Utajený Bùh, mistr svìtla
tichý uèeò, bezmocnosti
Skrytá pravda, v pìti cípech
obraz cesty, muèedník života
7. Tredon (Deborah part two)
Kráèím deštivou podzimní nocí
spadané listí hladí kroky mé
spatøím Tvé jméno, tam hluboko v dálce
s oèima v slzách vidím hrob Tvùj
Vidím oèi Tvé
vidím oèi v slzách Tvých
slyším ústa Tvá
slyším ústa volat jméno mé
Vidím dlanì Tvé
vidím rùže v dlaních Tvých
slyším kroky Tvé
slyším , jak se kroky blíží Tvé
8. Zahrada mrtvých nymf
V zahradì mrtvých nymf
listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradì mrtvých nymf
vidím, jak listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradì mrtvých nymf
listí padá do útrob zemì
v zahradì mrtvých nymf
vidím stát jen sám sebe
v zahradì mrtvých nymf
v zahradì mrtvých nymf
V zahradì mrtvých nymf
mlha padá na hroby smutku
v zahradì mrtvých nymf
vidím odlesky svých vlastních skutkù
V zahradì mrtvých nymf
noèní vítr tiše mi šeptá
v zahradì mrtvých nymf
na mùj smutek nikdo se neptá
|
|