|
HELLIRION LYRICS
"Mávnutí kouzelným proutkem" (2005)
1. Mávnout kouzelným proutkem
2. Krása tvá bledne v dáli
3. Hráè
4. Prosím zapomeò
5. Jdou se mnou dál
6. Lásky za školou
7. Lhal nám všem
8. Myslí, že je velkej king
9. Jsem
10. Pojï, ruku ti dám
1. Mávnout kouzelným proutkem
Tváø nevinnou skrejval, a ty ses smál,
tváø nevinnou mìl, pro ni ses pral.
Dával nadìji krásnou, o tebe stál,
dával nadìji všem, než ven roha vzal.
Vím byl to lháø, chtìl bejt znám jen,
z pláten našich kin,
vím byl to lháø, jenom brát chtìl,
a stále chtìl hrát prim.
Mávnout kouzelným proutkem,
mávnout a zaèít øvát,
prej, lháøi už jdou sem, žádnej ráj nenajdou,
nenajdou.
Znám nevinný tváøe, na plakát je dávaj,
znám nevinnou tváø, snad je to ta má.
Ptám se tedy co dále, kdo chtìl by se vzdát,
ptám se tedy co dál, odpovídám.
Vím byl to lháø, chtìl bejt znám jen,
z pláten našich kin,
vím byl to lháø, jenom brát chtìl,
a stále chtìl hrát prim.
Mávnout kouzelným proutkem,
mávnout a zaèít øvát,
prej, lháøi už jdou sem, žádnej ráj nenajdou,
nenajdou.
2. Krása tvá bledne v dáli
Mìl jsem vždy touhu bejt sám, tys byla však holka krásná jak den,
Amor pak klid mùj mi vzal, prej že to musí bejt láska jak sen.
Každej den není dnem sváteèním, uteklo jen rokù pár, snad jsem se zbláznil, je to snad tím,
s tebou jsem a pøesto sám.
Nejsem prej typ co je zván, na párty líbivejch tváøí a rób,
nìkdo možná by to bral, já mám však pøání nebejt jen snob.
Každej den není dnem sváteèním, uteklo jen rokù pár,
snad jsem se zbláznil, je to snad tím,
s tebou jsem a pøesto sám.
Jsi pro mnì všechno co mám, i když jsi dávno ta tam.
Krása tvá bledne v dáli,
nìkdo ti dal jinou tváø.
Krása tvá bledne v dáli, co dál.
Vstávej, jak øíct jenom mám, láska je let do neznáma a dál,
na všechno musí bejt dva, ptám se jak je to s náma mì znáš.
Každej den není dnem sváteèním, uteklo jen rokù pár,
snad jsem se zbláznil, je to snad tím,
s tebou jsem a pøesto sám.
Jsi pro mì všechno co mám, i když jsi dávno ta tam.
Krása tvá bledne v dáli,
nìkdo ti dal jinou tváø.
Krása tvá bledne v dáli, co dál.
3. Hráè
Bejval jsi velkej hráè, vášnivej hráè,
Jen tak nechtìl ses vzdát,
na každej pád, lehounce snad,
poznal‘s lacinej škvár,
loòský snìhy kde jsou, cestu k nám nenajdou,
bejval‘s velkej hráè, a všemu se smál.
Míval jsi horkou krev, bláznivou hned,
karty když v rukách jsi mìl,
nevinnej žert, tvejch mladejch let,
tak jen dál s tebou šel,
loòský snìhy kde jsou, cestu k nám nenajdou,
bejval’s velkej hráè, a nespìchal.
Bejval jsi prej,
hodnej i zlej,
bejval jsi zrádnej, bejval jsi fér.
Bejval jsi dost,
blázen a cvok,
bejval jsi stále, hop nebo trop.
Lásku jsi vzal a dal je dávno ta tam,
dávno, dávno ta tam.
Utekla spousta let, dvacet ne pìt,
spoustu vìcí už znáš,
zlatej šperk, vyhrávat jen,
není tvùj ideál,
lásky tvý kdepak jsou, cestu k nám nenajdou,
bejval’s velkej hráè, a nespìchal.
Bejval jsi prej,
hodnej i zlej,
bejval jsi zrádnej, bejval jsi fér.
Bejval jsi dost,
blázen a cvok,
bejval jsi stále, hop nebo trop.
4. Prosím zapomeò
Tvou lásku poznal jsem, každej den chtìlas
se mnou být,
tvou lásku dostal jsem, já nebyl hoden ten dar mít,
Tvou lásku ztratil jsem, pro jinou barvu
vlasù jen,
tvou lásku zradil jsem, tehdy já byl jak
opilej,
Prosím zapomeò, prosím zapomeò,
pane mùj ten velkej høích,
prosím zapomeò, prosím zapomeò,
prodal jsem tu lásku špatnejm snùm,
špatnejm snùm.
Omlouvám každý den, jsem sám ty chodíš
bùhví s kým,
Omlouvám každý den, a náhle nemám proè
tu být, a tak :
Prosím zapomeò, prosím zapomeò,
pane mùj ten velkej høích,
prosím zapomeò, prosím zapomeò,
prodal jsem tu lásku špatnejm snùm,
špatnejm snùm.
Já vím, je pozdì se ptát, proè jsem zapomnìl, že mám tì rád,
já vím, co teï má se stát, neøíkám nic, jsi pro mnì ztracená.
5. Jdou se mnou dál
Sám cestou dlouhou, jsem došel až tam,
kam nepovím, nepovím.
Doufal jsem pouze, že ten tajemnej hrad,
tam musí být, musí být.
Kráèím a èekám, už dlouhej èas,
co má se stát, co hledám že najdu.
Lásky i vrásky, jsou ukrytý tam,
mám jedno pøání, než rukou mávnu.
jsem prý jen stín, ve vìtru prach, nádhernej …
Jdou se mnou dál, mý dávný lásky,
mìl jsem jich snad jen pár,
jdou se mnou dál, a bez nadsázky,
bejval to velkej flám,
už dlouho, tak dlouho, jdou se mnou dál.
Noc støídá den, za oknem mrak,
v kapkách deštì, kráèím dále.
Každej prej máme, svùj tajemnej hrad,
nejsem blázen, jen mám namále.
jsem prý jen stín, ve vìtru prach, nádhernej …
Jdou se mnou dál, mý dávný lásky,
mìl jsem jich snad jen pár,
jdou se mnou dál, a bez nadsázky,
bejval to velkej flám,
už dlouho, tak dlouho, jdou se mnou dál.
6. Lásky za školou
Každej prej zná, jen jednou má, sladký vìk sedmnáct,
pøed sebou svìt, dva nebo pìt, v oèích pekelnej žár.
Dlouhej vlas zdobí skránì tvý, jsi král, jsi král, školních tøíd,
modrá z džín je tvý království, já vím, já vím, o lásce sníš,
kouskem krásy, co v dlaních skrýváš, se opíjíš.
Máváš láskám školních tøíd, dost jich máš, za tebou jdou,
rozdáváš se a nevíš èí, budeš zítra èi pozítøí.
S námi zùstanou, s námi zùstanou,
vzpomínky, na lásky za školou.
Cestou jdeš dál, nejseš však sám, a dalších máš sedmnáct,
s tebou jde svìt, už milion let, že uhání nevnímáš.
Krátkej vlas nìkde za èelem tvým, jsi král, jsi král, máš to svý,
sebou sám se opíjíš, já vím, já vím, v noci spíš,
s jednou známou, co s ženou tvou, si bajky vypráví.
Máváš láskám školních tøíd, dost jich máš, za tebou jdou,
rozdáváš se a nevíš èí, budeš zítra èi pozítøí.
S námi zùstanou, s námi zùstanou,
vzpomínky, na lásky za školou.
Sedmnáct slavils tolikrát, byls král, jen král, teï zùstals sám,
modrá z džín písnì nezpívá, co s tím, co s tím, co s tím dál,
prohráls, lásku, prohráls, krásu, nevìdìls jak.
Nazrál èas, tys nazrál s ním, jak dlouho ještì, a kolik dní,
pøátelé jsou dávno pryè, èekáš, skromnì, co pøijde s ním.
7. Lhal nám všem
Se mnou jsi tu dlouho byl, se mnou jsi píseò zpíval,
se mnou bylo nás víc, teï už to víš.
Šel jsi sám jako mùj štít, šel jsi a já i nudou zíval,
šel‘s a já byl tvùj stín, teï už to víš.
Proè ptal ses, když mìl jsi znát, proè ptal ses, ty vìdìl jsi jak,
kdo s tebou mìl se prát, kam jsi se hnal, nescházíš jenom nám.
Dávej nebo ber, dlouho nezoufej, teï právì v dálce chvátá tmou,
dávej nebo ber, hloupì nekoukej, vzdává se všech pro slávu svou.
Jeho tváø je stále plná hvìzd, snaží se svìtlem cestu mést.
Je stále vítìz dìtskejch her, co smál se rád,
a rád bral, a taky lhal.
Lhal nám všem, lhal nám všem, lhal nám všem, lhal nám všem.
Ráno opilej, nejseš jedinej, tu krásu stále v oèích máš,
Ráno opilej, zázrak neèekej, ve snech však jen zùstává.
Svou tváø má dál zasnìnou, èeká však v sále za stìnou.
Je stále vítìz dìtskejch her, co smál se rád,
a rád bral, a taky lhal.
Lhal nám všem, lhal nám všem, lhal nám všem, lhal nám všem.
Touhu nekoneènou každej den mám, touhu nekoneènou nìco se ptát,
pozdì je však a náhle není co hrát.
Touhu nekoneènou nezakrejvám, touhu nekoneènou já nechtìl znát,
pozdì je však a náhle není co hrát, není co hrát, není co hrát, není co hrát …
8. Myslí, že je velkej king
Myslí, že je velkej king, myslí prej tedy je,
myslí, že má i dost sil, myslí, dìlá si co chce,
nezná však co tu každej zná,
takhle jen všechno podìlá.
Myslí, že k nám z nebe spad, myslí, že dojde dál,
myslí, že chcem pomáhat, myslí jinak než já,
nezná však co tu každej zná,
takhle jen všechno podìlá.
Pøišel odnìkud nepozván,
pøišel odnìkud právì k nám,
sebou vzal všechny fotky svý,
hodnì pitomý, a teï nám je rozdává.
Myslí, že možná spasí svìt, myslí, že spasí nás,
myslí, ráj že je nadohled, myslí, i za nás dva,
nezná však co tu každej zná,
takhle jen všechno podìlá.
Pøišel odnìkud nepozván,
pøišel odnìkud právì k nám,
sebou vzal všechny fotky svý,
hodnì pitomý, a teï nám je rozdává.
9. Jsem
Jsem nìkdy blázen, co se jen pere,
jsem nìkdy slušòák v saku jak vystøiženej.
Je nìkdy den, že nic se nedìje,
nìkdy se zbourat musím, dìj se co dìj.
Potichu umím bejt, taky hodnì øvát,
znám spoustu míst utajenejch,
neumím jedno jen, s hlupákem se smát,
pøed tejdnem prozradil se prej, prej, prej,
je dávno poraženej.
Jsem jen tvou láskou zmámen,
stáváš se mým snem málem,
se mnou, se mnou, projdeš i tmou, pekelnou.
Jsem nìkdy krejzy a chci se jen hádat,
jsem nìkdy hodnej kluk, podívej se jen.
Je nìkdy jedno, že mi nadáváš,
nìkdy se zbourat chci, dìj se co dìj.
Potichu umím bejt, taky hodnì øvát,
znám spoustu míst utajenejch,
neumím jedno jen, s hlupákem se smát,
pøed tejdnem prozradil se prej, prej, prej,
je dávno poraženej.
Jsem jen tvou láskou zmámen,
stáváš se mým snem málem,
se mnou, se mnou, projdeš i tmou, pekelnou.
10. Pojï, ruku ti dám
Chlap prej není kluk malej,
chlap prej smí hlavu si nalejt,
prej se nemám, èeho bát,
chlap prej jsem i já.
Vidìlas mì, a chtìla už jít,
ztratil jsem glanc, bylas mùj typ,
smála ses a potom já,
øekl jsem docela sám.
Pryè je grázl s mocí velkou,
pryè je ale má moc stejnou,
prej se nemáš, èeho bát,
pryè je a prej, zavolá.
Vidìlas mì, …
Pojï ruku ti dám, pojï ruku ti dám,
pojï ruku ti dám a projdem Václavák,
Pojï ruku ti dám, pojï ruku ti dám,
pojï ruku ti dám, jen ať nejsem sám.
Nedovolím dát vinìtu levnou,
nedovolím vám se zvednout,
prej se máte, èeho bát,
nedovolím vám zavolat.
Vidìlas mì, …
Pojï ruku ti dám, pojï ruku ti dám,
pojï ruku ti dám a projdem Václavák,
Pojï ruku ti dám, pojï ruku ti dám,
pojï ruku ti dám, jen ať nejsem sám.
|
|
