|
EUTHANASIA LYRICS
"V Chrþmu Bezbolestnûch" (1996 Demo)
1. Euthanasia
2. Vzpomënka
3. Plþó Andêlø
4. Nevinnõ Oói V Tmþch
5. Vêónõ Zdþnë Temnoty
6. Zlomenõ Kýë╥e
7. A Navêky...
1. Euthanasia
2. Vzpomënka
Bolest u· je pryÕ a padlÈ tËla odnÀ Ì.
Kolem pach smrti, tak koho tohle povznÀ Ì.
Jen plachÙ vÌtr zbytky ·ivotÛ roznÀ Ì a stesk...
SmutnÀ hudba zbranÌ utichÀ v okolÌ.
VzpomÌnky jak ruce zla tË dr·Ì, nepustÌ
A poslednÌ pÌseÐ nÀÜkÛ ti v u Ìch znÌ...
▌ivot jak marnÙ sen,
tË ·ene k pÜedstavÀm.
HoreÕka tvÈ plachÈ mysli,
v echny dny v obavÀch.
Spousta nocÌ bezesnÙch.
StÌny vÀlek zbyteÕnÙch
a tvoje ztracenÈ panenstvÌ,
krutÀ daÐ bezmocnÙch obËtÌ.
VzpomÌnky plynou Õasem, o tvÈ srdce narÀ·Ì.
ZÛstalas v tomhle svËtË ÇplnË sama v nesnÀzÌch.
A ty chlapy se zbranÌ v ruce nesnÀ Ì ...
Vzali ti kus tvÈho ·ivota, vzali ti tvÈ druhÈ jÀ.
Jak padaly slzy strachu, teÎ jen vzpomÌnka zÛstÀvÀ
a chtËlas dÀvno z tohoto svËta odejÌt.
3. Plþó Andêlø
Je tu mÌsto pro na e sny
a na e srdce to necÌtÌ
VarovnÀ slova se ozÙvaj,
temnotou pronikaj a· k nÀm
Plameny zla majÌ tu rÀj
VÙkÜiky strachu,
lÌbÀnky smrti...
Kdysi byl tu prÙ ÕistÙ vzduch,
andËlÈ plÀÕou pro ten hÜÌch.
TeÎ v tomhle smradu ka·dej den,
sly Ìm jen vËty plnÈ l·Ì,
plÀÕ andËlÛ a nic vÌc.
Kde jsou mËsta
plnÀ rostlin rozkvetlÙch...
Je sly et tichej plÀÕ andËlÛ...
Je sly et tichej plÀÕ andËlÛ...
4. Nevinnõ Oói V Tmþch
Ležíš jak marná loutka, v pokoji šero nastává
Znièená láska trpí, slova se tichu oddávaj.
Falešný stopy touhy, falešný iluze mýho já.
Kouzla vìènejch citù teï jako život umíraj.
Na cestách zlých, moje svìdomí trpí dál
snad nechceš už žít, když jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý duše, marná volání, co jsou v nás
Nikdy nespatøíš svìtlo dnù, mùžeš slyšet jen mùj hlas.
Prázdnota a skleslý duše, nevinné oèi bloudí v tmách.
Nikdy nespatøíš svìtlo dnù, mùžeš slyšet jen mùj hlas.
Vzpomínky ve mnì chøadly, dokud jsi vládla nad sebou.
Pøál jsem ti marný život, když zavøelas své srdce pøede mnou.
Falešný stopy touhy, falešný iluze mýho já.
Kouzla vìèných citù teï jako život umíraj.
Na cestách zlých, moje svìdomí trpí dál
snad nechceš už žít, když jsi ztratila náhle zrak.
Prázdnota a skleslý duše, marná volání, co jsou v nás
Nikdy nespatøíš svìtlo dnù, mùžeš slyšet jen mùj hlas.
Prázdnota a skleslý duše, nevinné oèi bloudí v tmách.
Nikdy nespatøíš svìtlo dnù, mùžeš slyšet jen mùj hlas.
5. Vêónõ Zdþnë Temnoty
Bída, hlad a zbranì ve vašich rukou - znièené životy
Musíte bránit svou zem pøed zdáním, zdáním temnoty
A v uších vám zní vìèný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k tìm polím elysejským.
Dlouhá èerná noc, kdy už skonèí, je èas žít.
Èeká na vás nebe, ale komu by se tam chtìlo jít.
A v uších vám zní vìèný chóry utrpení.
Padáte na zem a k nebi, k tìm polím elysejským.
6. Zlomenõ Kýë╥e
Vítr slábne dál tou tichou nocí,
kostel bije pùlnoc vìøícím.
Køíž zlomenej opodál,
leží na mokré zemi, tam kde má.
Všechny slova z tìch vašich úst,
všechny slova jsou chorobná
a doufáte, když pøíjde bouøe,
že váš bùh bude pøi vás stát.
Svatý kostel, stoupáte k nebi,
svatý kostel plný køížù.
Jste loutkami èasu, nic víc,
vysnìný ráj vám nechci vzít.
Èas, jenom èas, pro všechny stejnì utíká,
Èas, jenom èas, pro všechny konec znamená.
Køíže zlomené, vaše pýcha sílu ztrácí,
Køíže zlomené, vaše životy dvojích tváøí.
Køíže zlomené a už nikdo vás nespasí,
Køíže zlomené a už nikdo vás nespasí.
Jste tak bledí, jak plachá smrt
proè o pravdì lžete dál.
Všechen vztek a marný vzdor,
Vám øeka èasu odplaví.
7. A Navêky...
|
|
