|
ELEDHEL LYRICS
"Vize Chaosu" (2003 Demo)
1. Intro
2. Vize Chaosu
3. Elegie Stinu Noci
4. Deti Noci
5. Melancholie
6. Lycanthropea
7. Outro
1. Intro
2. Vize Chaosu
VIZE CHAOSU
Náhrobek je chladný v noci černé,
vize... chaosu!
Tělo tvé je studené a zebe,
vize... chaosu!
Měsíc... myslí prochází,
duše... srdce zabolí,
oheň... krve očista,
zrada... ta se netrestá!
Svítání, v němž probouzí své touhy,
úsvit jak oheň hřeje tvé rány.
Po zdi plazí se stíny, dotyky pálí,
znovu odhalit pravdu chtěli by rádi,
nebe bez hvězd tmavé oči klame,
studený vítr severní nocí chladně vane.
A zlost zas povstává jak černá víla moci snů,
krvavé polibky z těla mrtvých andělů,
mé rty jsou zmáčené lítostí a osudem,
můj dech se zkracuje...
3. Elegie Stinu Noci
ELEGIE STÍNŮ NOCI
Stíny, truchlí nocí,
zas tě vidí umírat,
slzy tečou z očí,
smrti kráčím ve stopách.
Černé stopy krve tak jak probuzení,
hrůza v celém těle, dech spáčů mění.
Bílé žhnoucí svíce z rána umlčeny,
rukou boží říše neprávem obviněny.
Kolik ztracených duší mezi světy poletuje,
kolik zlomených mečů zapomíná koho kaje?
Rez a špína se vtírá do kopyt a ostří mečů,
moc je tak jako víra - zrádná, němá, neumírá.
Všechny hříchy svojí moci pod roušku nebe schovává,
hlasy mrtvých umlčejí, jak je zrada krvavá.
A stíny zase přicházejí na chmurnou mysl mou,
duše odvléct nenechají na stranu druhou.
4. Deti Noci
DĚTI NOCI
Úplněk skrz okna shlíží,
do lidských duší pohnutých,
děti noci volají,
hroby se otvírají.
Probuzena noci žárem k branám domu utíká,
kamenné zdi, vysoká věž, anděl kamsi pospíchá,
kráčí dál k těm černým svícnům, kdosi stojí opodál,
temná postava dál se rouhá, cherubín se křižoval.
Nahé tělo jde k oltáři,
ona nespí, ona nespí,
modré oči ve tmě září,
baphomet s ní, baphomet s ní,
noc je den a den je noc,
ona nespí, ona nespí,
do tmy výkřik o pomoc,
baphomet s ní, baphomet s ní.
Stojí u sochy,
krvavá řeka místo slz,
bojí se touhy,
bůh jí už dávno opovrh.
5. Melancholie
MELANCHOLIE
Procitám ze spánku věčnosti,
nedýchám z pocitu úzkosti,
odmítám podzimnímu dešti lhát,
v tom dešti chci s tebou tancovat.
A v tom chladném dešti,
ortel z ruky věští,
slova naslouchají,
oči pravdu tají.
V noci je tvá síla, procitáš, když den jde spát,
spaluje mě touha se smrtí se objímat.
Žalostný zpěv deště do tmavé noci zní,
jen v korunách stromů tančí vítr poslední.
A tak usínáš znovu,
jsi listem, pokrytý deštěm.
Tak jako ty i já jsem,
komu patřím, komu?
6. Lycanthropea
LYCANTHROPEA
Svíce září nocí, prostupují temnotou,
odkrývají lidské hříchy zahaleny touhou svou,
mlčenlivost šeptá vášeň,
na zem padá smrti stín,
ocitáš se v jejím světě, v zemi černých pavučin.
Věčný smutek máš v očích svých,
pokouším se ti odpustit,
nemoc noci na svém těle,
zabíjí i nesouzené.
(Zas) slyším volání do noci,
touze mé už není pomoci,
proklínám to tvé zrádné tělo,
za to, že milovat mě chtělo.
7. Outro
|
|
