|
AGMEN LYRICS
"Damnation" (1999)
1. Andel Utrpeni
2. Apokalypsa
3. Temne Hory
4. Pisne Krkavcu
5. Mise Dobra
6. Zatraceni
7. Nesmrtelny
8. Pisne Temnych Noci
9. Kladivo Na Carodejnice
1. Andel Utrpeni
Kamenné modly nad krajinou ledu
mrazivé stíny v du�ích mrtvých
krvavé slzy zkrápìjí zem
temní andìlé za�ehli hranici.
Kamenné modly nad krajinou ledu
z mrazivých stínù vychází �ár,
krvavé slzy - nasáklá zem
temní andìlé utrpení.
Strá�ci dìsivých temnot
ochránci smrti a zatracených,
temný andìl utrpení
krvavým pláèem zkrápí zem.
Krutá vláda temné smrti
trýznivì ledová, nesmrtelná, nekoneèná.
Temný úsvit zabíjí slunce
temní andìlé na vìèném trùnu,
krvavé slzy z kamených model
ledová smr�� zkrápí zem.
Bohové stínù, bouøí a vìtru
vláda temnot nad krajinou ledu,
mrazivé stíny oblehly modly
tì�ký led zabarven krví.
2. Apokalypsa
Záblesk temnou oblohou
od zlatého køí�e.
Hymna dobyvatelù zní krajinou stínù.
Vì�tby dávných prorokù
naplnìná znamení,
pøíchod apokalypsy - koneèného dne.
Dusot koní protíná
klid temné noci,
tajemná øí�e o�ívá
�ivotem temných sil.
Chladný zimní dé��
pøichází s krutou bouøí,
proniká do nitra - odplavuje vnitøní �ár
s krvavou botou odchází nesmrtelnost.
3. Temne Hory
Mocné hory tyèící se k obzoru,
z mrazivých dálek doléhá zpìv havranù.
Vláda temnot usedá na trùn,
noèní oblohou pøichází posel.
Smrtící záø proniká mou du�í,
nekoneèný �ivot proniká mezi prsty.
Smrtící dech ovanul mou tváø,
zkrvavìlé ruce skrývají mráz.
V chladných horách mocných bohù
vládne víra v utrpení,
smrtící znamení modravé tváøe,
utrpení v du�i v tìle vládne chlad.
Mocné hory tyèící se k obzoru,
z mrazivých dálek doléhá zpìv havranù.
Vláda temnot usedla na trùn,
noèní oblohou pøi�el posel.
Za svitu mìsíce v èerném de�ti,
le�ím v pusté krajinì, chladné a mrtvé.
Víra boha v srdce - skuèení vìtru,
cítím chlad zemì od nìkud z hlubin.
Hoøí, oblohou proniká záø.
Smrt dosedla na svùj trùn,
�ár proniká mou du�í,
ledová smr� bièuje mou tváø.
Z chladných hor mocných bohù
pøichází vítr nesoucí bouøi,
zavátý snìhem v ledové hrobce
upadám do hlubin - chladných a tì�kých.
4. Pisne Krkavcu
Ztichlou krajinou nese se náøek,
záchvìvy zemì pod chladným oparem.
Za zpìvu krkavcù o�ívá øí�e,
vláda temnot pod vìèným ledem.
Temné vize - pøichází zlo,
v podobì víry v dobrého boha.
Vidím vesnici mizící v plamenech,
trpící lidi na hoøících hranicích.
Vidím mìsto - znièené trosky.
Kamenné tváøe mu�ù víry.
Jezdci víry pøiná�í zlo
na tì�kých meèích utrpení,
prosím bohy bouøí a válek
zbavte mì utrpení.
Ztichlou krajinou doznìl náøek,
naslouhám v dáli písním havranù.
5. Mise Dobra
Kamenné tváøe mu�ù víry,
masakr nevinných lidí.
Jezdci na koních nesoucí víru,
pravdu, lásku a poznání dobra.
Oheò o�ívá, jasná záø protíná oblohu.
Domy v plamenech mise dobra,
mìsta duchù - domy v troskách,
èerný dým v mìsíèním svitu,
jediná pravda hlásaná meèem a krví.
Láska bo�í dopadá s bièí
na záda lidí vìøící v sebe,
krvavé divadlo - popravy lidí,
kamenné ruce potøísnìné krví.
Bo�ská pravda - krev nevinných,
temným andìlùm ztì�kla køídla.
Dusot koní - poslední zvuky,
které sly�ím z nenávratné dálky.
6. Zatraceni
Rozmlouvám s démony
uvnitø své du�e
o zlu a zatracení,
které tkví ve mì,
za bezesných nocí
plných strachu
sly�ím v dáli znít chóry písní
Má du�e - èerná a krvavá,
spálená na prach plná stínù.
Dávné písnì zatracených
konèící v plamenech pekelných.
Temnota pøichází s temným de�tìm,
kámen provinìní le�í na mé du�i,
temné a prázdné - zatracené.
Chlad z mých oèí nahání strach.
Chlad v tìle v oèích i v du�i,
èerný dé�� dopadá na zem,
chladná noc konèící smrtí,
bezesným spánkem a zatracením.
7. Nesmrtelny
Jsem nesmrtelným �ijícím bohem.
Já jsem pravdou, �ijící vírou, utrpením.
Z ptaèích vý�in sleduji smrt
po dobu vìkù dodávám utrpení.
Chladný dé�� proniká hluboko do nitra,
utrpení a bolest prochází du�í.
Dotýkám se ohnì, sleduji smrt,
krutou a chladnou krou�ící kolem.
Náhlé ticho protlo tlukot srdcí nevinných,
havraní temnotou proniká záø
od svatého ohnì dobyvatelù.
O�ivlá smrt vybýrá svou daò
temnou a krutou, �ivoty nevinných
Jsem nesmrtelným �ijícím bohem.
Jsem pravdou, utrpením,
z ptaèích vý�in sleduji smrt,
po dobu vìkù dávám utrpení.
Z ptaèích výsin po dobu vìkù
sleduji pøíchod smrti, dávám utrpení.
8. Pisne Temnych Noci
Noc se rozprostøela tichou krajinou
temnou a tesknou.
Mrazivý chlad dává tu�it zlo
pøíchod temných sil a utrpení.
Ztemìlou krajinou zní náøky mrtvých
z mrazivých dálek doléhá zpìv havranù
tu�ení boje - vzru�ení vládne
dohøívá hranice temná noc odchází v dál.
Ve vìtru je cítit kamenný chlad smrti
páchnoucí a zatuchlý je její dech
píseò temných nocí zní krajinou
temná píseò havranù pøeru�ena køikem.
Ztemnìlou oblohou zní dìsivý køik
z mrazivých dálek doléhá zpìv havranù
vzru�ení z boje kolem vládne
dohoøela hranice ode�la noc.
Temné chóry dávných písní
plné strachu a utrpení.
Tanec smrti v rou�e noci
zaèíná temný rej
temné chóry dávných písní
plné strachu a utrpení.
Ztemnìlou oblohou zní náøky mrtvých
z mrazivých dálek doléhá zpìv havranù
smrt kolem vládne kamenným chladem
dohoøela hranice pøi�el nový den
9. Kladivo Na Carodejnice
|
|
