|
ADULTERY LYRICS
"Slovanská krev" (2004 EP)
1. Cesta do Krajin Vytoužených
2. Slovanská Síla
3. Ohnìm a Meèem
4. Slib na Svou Æest
5. Brány Vogatisburku
6. Bitva Cti
7. Navia
1. Cesta do Krajin Vytoužených
Nechte kapky deštì rozeznít v korunách stromù bájnou legendu,
kterou jen tyto nìmé tváøe pamatují.
Tehdy odvaha a stateènost našich bratøí dokázala, že slovanský národ nepoklekne pøed žádným loupeživým a zrádným nepøítelem.
Slyšte povìst o Slavojovi,
který cítivše své srdce pro vlast bíti vedl své bratry za svobodou do nových krajin.
2. Slovanská Síla
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,
proti vrahùm, otroctví, nás nikdo se nezmocní.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,
silný meè, øev havraní nás Perun ochrání.
Sny v èerných oèích, my najdem zemi svou,
cesty dnem a nocí, tajemnou krajinou.
Temná noc se dívá, duše halí nám.
Sny v èerných oèích, hromy v dáli zní,
my roky jdem dál, náš pochod nekonèí.
Teï v dáli vidím kraj, ten pocit svobody,
jen slunce a èerstvý vítr - tu nebude chudoby.
Teï v oèích vidím slzy, sny se naplní,
to víra k našim bohùm nás vždycky zachrání.
Poselství našich pøedkù my kolem zasejem,
všem slovanským bratrùm mír a svobodu dopøejem.
Když zlo nás pøijde zlomit, tu nepøítel okusí.
Ostøí našich meèù jejich duším neodpustí.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,
proti vrahùm a otroctví, nás nikdo se nezmocní.
Pojïme bratøi jdem se bít, budem se bránit, chceme žít,
silné meèe, øev havraní a Perun nás ochrání.
3. Ohnìm a Meèem
Pozvedni meè, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.
Neklekni nikdy na svou èest, pak bude z tebe panovník.
Ruka silná, bystrý zrak, zpìnìná v žilách koluje krev.
Pohled tvých oèí boøí hrad, pozvedni svoji korouhev
Teï proroctví, ta slova tu zní,
bratrstvo stojí tu dál,
nikdo nás neporazí,
my vìøíme v sebe a v náš kraj.
Ta slova co v dáli zní,
odplaty den by tu stál,
rohy se rozezní,
náš váleèný rituál.
Ticho jen pár smutných písní,
popel, oheò dmýchá žal.
Všichni bratøi po krvi žízní,
chybí tu udatný král.
Kde jsou ty noci, co písnì zpíval
staøec o legendách,
že v daleké tvrzi najde se král,
jež budí všude strach.
Slované budou písnì zpívat
u ohòù svobodní.
Dokud vládnou války a meèe
nás nikdo se nezmocní.
Odplaty naší den pøijde,
my vrátíme se zas.
Svobodni s meèem v ruce
dobudem zemi pro nás.
Pozvedni meè, silný jsi dost, slovanské srdce ti v hrudi zní.
Neklekni nikdy na svou èest, pak bude z tebe panovník.
Ruka silná, bystrý zrak, zpìnìná v žilách koluje krev.
Pohled tvých oèí boøí hrad, pozvedni svoji korouhev
4. Slib na Svou Æest
Hej bratøi slyšte slova, k cíli vede cesta strmá.
Hrad stojí co ochrání nás a v nìm kníže náš.
Naše srdce, síla velká, my budem se bít na lukách,
rozední se rudé slunce, budem se bít s meèem v ruce.
(Toť slova Slavoje k Sámovi):
"Já slibuji na svou èest, že meè mùj se bude bít vždy na stejné stranì jako tvùj"
5. Brány Vogatisburku
Ta moc v jeho oèích, žádný strach, jen síla,
to kouzlo ve slovech, naše víra nás sem vedla.
Brány pevné jako vìky, tu svoboda pramení.
My pøešli hory a øeky, to svobody znamení.
Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,
spoleènì písnì zapìjem.
Budeme spolu se bít až do hrobu,
kde v Navii klid naleznem.
Nadejde èas, budeme zas
spoleènì v kraji slovanském.
Tasíme meèe a krev tu poteèe
v naší bitvì vítìzné.
Bok po boku budem se bít, v tom síla naše jest.
Už slyším trubky povel znít, nepøítele stihne trest.
Spojeni srdcem, jdem loukou a hvozdem,
spoleènì písnì zapìjem.
My budeme spolu se bít až do hrobu,
kde v Navii klid naleznem.
Teï nadejde èas, kdy budeme zas
spoleènì v kraji slovanském.
My tasíme meèe a krev tu poteèe
v naší bitvì vítìzné.
6. Bitva Cti
Úsvit pøichází, jen paprsky mlhou pronikají,
my všichni èestnì stojíme, ve zbroji a pøipravení.
Poslední soud, ať rozhodnou bohové,
Tvé hrdlo polkne krev,
tvé srdce probodne èepel,
všude jen oheò a øev,
všude jen smrt a popel.
Svoboda v krvi - jen boj a èest
vzhùru do boje - srazí vás pìst
Pomstím svou krev.
Pozvednu korouhev.
Pomstíme krev.
Pozvednem korouhev.
Kde však má síla, kde jest,
v mé hrudi ostrá bolest.
Tady zùstává má èest
a z mých èinù jen povìst.
7. Navia
Ten den, kdy noc zùstává.
Ten den, kdy nás pohltí.
Ten den, kdy kolem zní chór
mrtvých pohanských duší.
Ten sen, co se mi zdál.
Ten sen o støíbrném kvítí.
Ten sen co pøichází k nám
mrtvým pohanským duším.
Tu sílu, co Perun mi dal.
Tu sílu za vlast opustím.
Chci vidìt cestu k Navii,
k mrtvým pohanským duším
|
|
